Další co jsem podcenil bylo množství kontaktů. Časopis jsem totiž nechal doma a v telefonu měl jen jedno číslo na chovatele z okolí. A teď babo raď. No, držel jsem se starého říkadla a zastavil první kolemjdoucí. A světe div se, přestože ve městě nebyla jediná zmínka, plakát o výstavě, tak mne s přesností na metry navedla až k branám areálu tamní ZO. To jen jako návod pro všechny co rádi využívají dovolených k výletům na neznámé výstavy. Jeden kontakt nikdy nestačí ;-)
Areál se nacházel v první vedlejší uličce od hlavního tahu na Plzeň, necelých 5minut chůze od místního zámku a náměstí. Nádherná lokalita plná zeleně a stromů uprostřed města nese název sady Petra Bezruče. To ocenila především má drahá polovička, která mne doprovázela.
Pro zázemí zde měla mítsní organizace umístěno několik buňek, expozice byly chráněny proti nepřízni počasí stany a vystavená zvířata byla umístěna v novém výstavním fundusu.
Tak tedy nejprve ke králíkům, kterých bylo vystaveno na 140ks. U těchto se pohybovali rovnou čtyři posuzovatelé a to pánové Jan a Zdeněk Koczaiovi, Josef Louda a Stanislav Maxa.
Vystavena byla zvířata všech hmotnostních kategorií i krátkosrstá. Velká plemena zastupovali němečtí obrovití strakáči černí, červenoocí francouzští berani a zaujalo mne předvedení kolekce moravských modrých.
Asi by to ani nebyla výstava králíků, kdyby na ní nebyli vystaveni Vss. Tak jako se dříve říkalo na výstavách bílý mor pro vysoký počet králíků Nb, tak dnes je situace obdobná s Vss. Jejich obliba je celorepublikově velmi vysoká nejen pro zajímavé stříbřité zbarvení, ale také pro jistě velmi dobrou plodnost a užitkovost. Následoval jeden zástupce u nás nepříliš rozšířeného plemene německý velký stříbřitý v nejčastějším černém barevném rázu. U této samičky bylo nejcennějším to, kdo ji předvedl – mladý chovatel J.Vajai. Jinak králíky tohoto plemene ve všech pěti (černý, modrý, žlutý, havanovitý a divoce zbarvený) uznaných barevných rázech celkem znám díky příteli
Velmi nevyrovnanou kolekcí byli králíci vídeňských plemen, kde absentovali pouze modrošedí, to bylo pro mne překvapivé, častěji se setkávám s absencí např. černých. Dvě kolekce modrých byly v průměrné kvalitě. Vídeňští černí jsou dlouhodobě vysoce kvalitní, zde to potvrzovaly čtyři kolekce dvou chovatelů, jasnou pozici nejkvalitnějšího plemene jim kazila jedna celá neklasifikovaná kolekce třetího chovatele. Vídeňské bílé zastupoval jeden vysoce kvalitní pár. S ohledem na nedávno proběhlou CVMK v Uherčicích a zde vystavené Vb si dovolím jisté srovnání. Zvířata zde předvedená nebyla v ideální kondici, navíc ještě mladí pro udělení bodů, takže skončili hodnoceni jako MVD. Na CVMK jsem se setkal se spoustou zvířat (ne všemi!!!), která na první pohled vypadala jako novozélandský bílý, pouze s jiným zbarvením oka. To podle mne není dobré. Tito králíci se již vyznačovali také srstí tolik typickou pro Nb – velice hustou, jemnou a značně nepružnou. Na Vb vystavených v Horšovském Týně tedy zpětně musím ocenit to co se mi na tomto plemeni líbí – krásně klabonosou hlavu, krátké kulaté ouško, temperament ve spojení s výstavním postojem a srst. Šedí vídeňáci nabídli nevětší rozstřel v kvalitě při třech kolekcích. Přesto se našla jedna velmi kvalitní kolekce, kde byli králíci typičtí, s velmi hustou, lesklou srstí. Častým nedostatkem v jinak kvalitní krycí barvě byly náznaky pásků na hrudních končetinách.
Nebyla by to výstava v Horšovském Týně, domovu otce a syna Koczaiových, kdyby zde nebyli předvedeni kvalitní novozélandští červení. Ti se předvedli v necelých čtyřech kolekcích 4 chovatelů. Jejich bílí příbuzní si drží početně výrazné postavení již jen v celostátním měřítku, ale jejich početnější rozšíření v rámci místních výstav je pouze v oblastech členů klubu. Zde přihlášená kolekce byla z půli nedodána a z půli neklasifikována. Milovníci výrazného králičího typu se jistě často shlédnou právě v Nb, bohužel dnes již toto plemeno neskýtá pouze pohled na impozantní zvířata, ale nejeden problém v základních aspektech chovu.
Kolekce mladých burgundských dokazuje vzrůstající zájem či přechod zkušených chovatelů středních plemen na novější plemena. Toto plemeno patří mezi jedny z nejlepších masných plemen vyznačující se výbornou plodností, růstovými schopnostmi, nízkými odpadními složkami a zajímavé je jistě také pískově žluté zbarvení, zvlášť když vezmeme v potaz, že většina masných králíků jsou albíni, je toto zbarvení jistě vítaným oživením také v čistě užitkových chovech. Kolekce kalifornských potvrzuje, že mimo pár vysoce kvalitních chovů má značné problémy co do výstavní kvality a je spíše oblíben jako masné plemeno.
Čest českých národních plemen zde spolu s moravskými modrými hájil jedinný český strakáč. O to příjemnější bylo zjištění, že jde o jedince v železitém barevném rázu.
Malá plemena zahajovali malí berani divoce zbarvení ve dvou kolekcích mladých chovatelek. Jedna průměrné a druhá bohužel dosti špatné kvality. Činčily malé ve dvou kolekcích dvou chovatelů byly na solidní úrovni a kolekce dailenárů jim byla zdatným soupeřem. Tři kolekce stříbřitých žlutých men svou úrovní vůbec neoslovily. Špatné kvality byla kolekce ruských černých.
Zakrslíky zastupovalo duo zakrslých beranů divoce zbarvených místnícho kroužku mladých chovatelů. Následovala „výkladní skříň“ zakrslíků. Tedy hermelíni. Zde na hlavu porazili modroocí své červenooké sourozence v poměru 6:1. Další zakrslíci byli předvedeni většinou pouze po jednom či dvou exemplářích daného barevného rázu. Byly to divoce zbarvení, červení, kuní modří. Závěr patřil králíkům s krátkou srstí, tedy rexům. Ty zastupovali zakrslý kastorex, zakrslý dalmatinský strakáč rex a zakrslý tříslový černí rex.
Co se týče ocenění, pak byly uděleny na králíky čestné ceny těmto chovatelům: J. Vrba (FBbčo 282,0b), J. Krubert (Vss 378,0b), A Müller (Vss 377,5b), L. Borč (Vč 380,5b), T. Fiala (Vč 379,0b), J. Fremuth (Čm 95,0b), K. Hošková MCH (Sž 375,5b).
Pohár za vystavení nejlepší kolekce získal na svou druhou kolekci vídeňských černých L. Borč (380,5b – obě měly shodné ocenění). Nejlepšího samce předvedl V. Šesták (Vš 95,5b) a samici J. Kocazi (Nč 95,5b), zde stojí za zmínku ještě kolekce, ze které tato samice byla. Ta získala celkově 379,5b.
Závěrem chci poděkovat pořadatelům za možnost udělat si jakýs takýs obrázek a srovnání chovatelství u nás na jižní Moravě a na Plzeňsku. Posuzovatelům za umožnění pod jejich dozorem posuzovat.
P.S- kdo má fotky z této výstavy byl bych vděčný za jejich poskytnutí k tomuto článku. Díky
autor Adam Hellinger
