Stavba králíkárny

Hodnotit
(88 voleb)

ghfStará králíkárna dosloužila. Byla po dědovi mé manželky Blanky. Její stáří bylo dobrých 30 let. Měla nevyhovující kotce, které byly dosti nízké a málo prostorné. Její předností bylo krmení středem. Při otevření umožňovala uložit seno pro šest dalších kotců. Rozhodl jsem se tedy pro stavbu nové králíkárny. Celkem mám na svém kontě devět nově postavených králíkáren a věřím, že v budoucnu zakulatím počet a zhotovím ještě jednu, desátou. Tato králíkárna bude sloužit k odchovu odstavených králíků. Její kotce budou menší než u králíkárny pro chovné samice a jejich potomky.

 

Umístění králíkárny

Odborníci a chovatelé doporučují umístění králíkáren na východní stranu. Jelikož mám zastřešené králíkárny sesazené do tvaru U, nemusel jsem se obávat průvanu a extrémů počasí. Preferuje se stavět králíkárny proti sobě, aby se vzájemně chránily. Pokud má chovatel možnost alespoň nějakého zastřešení, neměl by váhat a střechu udělat. Není moc příjemné se 2při deštivém počasí brodit v blátě. Výhodou je, že chovatel může za nepříznivého počasí trávit více času se svými miláčky a nemusí se bát, že zmokne a nastydne. Nezbytností u králíkáren je pracovní stůl. Při bytových úpravách jsem vyřazoval kuchyňskou linku, byla dlouhá pouze 160 cm, a tak jsem ji použil právě jako pracovní plochu u králíkáren. Každý předmět na ní má zde své místo. Ať už se jedná o různé vitamínové přípravky, či kleštičky na drápy nebo kartáč k přípravě králíka na výstavu. Nechybí tu blok s tužkou sloužící k evidenci připouštění a vrhů. Místo zde našel i nezbytný odpadkový koš.

Volba materiálu

Jako výrobní materiál jsem volil kombinaci železa a dřeva. Základní konstrukce je z ocelových úhelníků, určených na stavbu regálů. Výhodou bylo, že se všechny díly dobře spojují šrouby. Nebylo zapotřebí svářečky. Dřevěnou složku tvořila běžně dostupná 3prkna a střešní latě, zakoupené na pilách. Z úsporných důvodu jsem vždy požadoval druhou jakost, která se od první příliš nelišila, ale cena byla znatelná: na 1 m3 až o dva tisíce korun. Výplet ze 3,5 mm silného svářecího drátu se mi osvědčil jako výplň do dvířek. Proti okusu jsem použil proužky plechu, které jsem přibíjel zevnitř k hraně dvířek.

Odolnost a případné ošetření materiálu (nátěr)

K ošetření úhelníků jsem použil fermežovou barvu. Proč zrovna fermežovou? Měl jsem ji měl doma, nebylo na ní zjevné chyby, tak proč utrácet peníze za jinou. Po dokončení celé králíkárny jsem použil ve vodě rozpustnou lazuru na ploty. Desetilitrová nádoba stála zhruba 200 Kč. K nástřiku jsem použil zahradní rozprašovač nebo váleček. V mém případě došlo na obojí. Výhodou bylo, že se 4všechny pomůcky dají vymýt teplou vodou. Chovatelé doporučují také přípravky proti ohryzu, které používají lesníci proti zajícům a spárkaté zvěři.

Orientační ceny jednotlivých prvků, popř. kde je koupit?

Železné úhelníky jsem získal za cenu šrotu z jedné hotelové kuchyně, která vyřazovala regály neodpovídající požadavkům EU. A ze všeho nejdříve mne tak čekala velká práce s odstraňováním mastnoty, která lpěla na kovovém povrchu. Ale při představě, jaké jsou ceny železa na trhu, mi nezbývalo nic jiného, než přiložit ruku k dílu. Velkým pomocníkem mi byla při této akci moje dcera Lucie, která ochotně škrábala, drátkovala i natírala a které touto cestou děkuji za snahu. Prkna i latě jsem kupoval na pilách, a jak jsem se už zmínil, všechen materiál byl ve druhé jakosti. Myslím, že těch pár suků v prkně králíkům určitě nevadí.

1aRozměry kotců (u Vaší králíkárny)

Rozměry kotců u mých králíkáren: 85 x 85 x 60 cm. Doporučoval bych i výšku 70 cm, jelikož při vyndávání většího králíka z kotce dochází k prověšení a často se vyhrne i část podestýlky. Celkové rozměry devítikotcové králíkárny jsou: výška: 220 cm a šířka: 265 cm, hloubka: 90 cm. Dále používám šestikotcovou králíkárnu pro březí samice. Rozměry kotců jsou: šířka: 120 cm, hloubka: 85 cm a výška: 60 cm. Venkovní zděnou králíkárnu používám také pro březí samice, aby měly větší klid. Jelikož je tato králíkárna samostatná a občas okolo proběhne pes, kočka atd. a používám ji i v zimě, dávám do ní kotiště. Tuto zkušenost mám až od letošní zimy a mohu ji dalším chovatelům vřele doporučit. Samice se okotila při -18 °C a přivedla na svět 12 králíčat bez jakékoliv újmy. Chovám střední plemena a předpokládám, že tyto rozměry jsou dostačující. Jsem přesvědčen, 3aže králíci nijak netrpí. Pro chov velkých plemen bych určitě volil rozměry větší.

Pracovní postup

Při stavbě králíkárny si musí každý chovatel v prvé řadě uvědomit, kde bude objekt stát. Mými prioritami byly dostupnost pro chovatele a pohodlí uživatele. Podmínkou každé stavby je plánek. Myslím si, že ke vzniku takového dokumentu nemusíte shánět architekta, věřím, že na to stačíte sami. Každopádně doporučuji podložit pod zmíněný objekt vrstvu nějakého savého materiálu, např. písek, štěrk. Stojky by měly být upevněny k pevné podložce jako jsou cihly, beton. Mně se osvědčil betonový povrch s dlaždicemi 40 x 40 cm. Dále následovalo sestavování kovové konstrukce podle předem určených rozměrů. Ocelové profily jsem začal spojovat šrouby. Spodní příčky 2cjsem v zadní části konstrukce s ohledem na sklon dával vždy asi o 4 cm níže (kvůli odtoku močůvky). Horní příčka tvořila strop a zároveň podlahu kotce nad ní, takže i strop měl malý sklon. Pouze poslední kotec měl strop rovný. Závěrečnou část – střechu jsem zakončil další příčkou tak, že vznikla miniaturní půdička (cca 10 cm), která sloužila jako tepelná izolace. Osvědčila se hlavně v létě, neboť jsem použil na střechu lepenku IPU, která se dokáže v létě pěkně rozpálit. Takový prostor můžeme zaizolovat i vatou, polyesterem apod.

Když jsem měl sešroubované boky a odřezal přečnívající šrouby, pustil jsem se do úpravy prken. Nejdříve jsem je ohobloval z obou stran. Na frézce vyfrézoval polodrážku, aby po seschnutí nefoukalo dovnitř. Na zkrácená prkna daného rozměru jsem šrouboval konstrukci vratovými šrouby 6 mm. Když byly oba boky hotové, přebroušené a natřené, usadil jsem je na místo, kde bylo 3bpropojení vodorovnými příčkami, opět se zaříznutými přečnívajícími šrouby. Pak následovalo našroubování prken do míst, která tvoří záda králikárny. Do profi lu jsem našrouboval po celém obvodu všech pater střešní latě, které musely být tak vysoké, aby při položení prkna podlahy nebyl profil vyšší než je podlaha, a aby při vyklízení kotce škrabkou se o toto místo nezadrhávalo. Lať nemusela být ohoblovaná. Po naměření délky jsem začal šrouby přidělávat podlahu. Použil jsem vruty 4,5 mm v délce tloušťky podlahového prkna a latě. Prkna jsem opět ohobloval a vyfrézoval. Upozorňuji, že první prkno se frézuje pouze z jedné strany, druhá strana lícuje do profilu boční příčky. Všechny prkna je potřeba velmi dotahovat, aby co nejvíce lícovala. Proto jsem použil truhlářské svěrky na podlahy. Předpokladem jsou suchá prkna, aby při následném seschnutí neteklo na spodní kotce. Zadní prkna by měla mít přesah nahoře nejvíc a spodní nejmíň, aby při kapaní močůvky nedocházelo ke stékání na spodní patra. Na spodní část jsem umístnil část okapového žlabu a močůvku svedl do zakopaného kbelíku, jehož obsah naředěný s vodou lze jednou ročně použít na záhon jako hnojivo. Když byly podlahy hotové, mohl jsem přistoupit ke konstrukci střechy. K tomu jsem použil překližkové desky, přišroubované vratovými šrouby, a na závěr pomocí plamenu položil zahřátou lepenku IPU. Podmínkou bylo, aby střecha měla přesah kolem dokola, zejména dopředu, pokud 1bse nechystáme provádět celkové zastřešení. Po dokončení střechy jsem rozdělil králíkárnu na jednotlivé kotce pomocí prken našroubovaných na přední hranu profilu. Doporučuji začít svislými latěmi a mezi vsadit vodorovné. V tomto případě se vyplatí přesnost.

Potom si rozměříme kotce vevnitř, přiděláme příčky, vždy dvěma laťkami z každé strany. Z prken tvořící příčku, na záda králíkárny i vpředu šroubujeme vruty na přední prkna. Rozměry laťky postačí 2,5 cm x 2,5 cm. Příčka musí být až do stropu, aby se králíci nedostali ke hraně příčky. Nevěřili byste, jak jsou schopní. Dokážou za týden příčku rozkousat. Pokud máme hotovo, můžeme spáry a rohy vytmelit silikonem, natřít podlahy a ve vodě rozpustným latexem natřít bok. Po té se můžeme vrátit do dílny, kde z vyhoblovaných střešních latí si nařežeme hranolky podle rozměrů otvoru kotce. Hranoly spojíme na čep a rozpor, slepíme kvalitním lepidlem. Vzniklé rámečky po zaschnutí osadíme do příslušných otvorů. Následně je očíslujeme, pokud máme různé rozměry. Rámečky můžeme též zabrousit a natřít jiným odstínem. Ze sololitu nebo plechu si uděláme šablonu, tak dlouhou a širokou, jako máme hranolek rámečku. Pak vyvrtáme dírky v rozteči 1,5 2acm. Po té můžeme do horního a do poloviny spodního dílu rámečku natlouct svářecí drát, který slouží jako výplet dvířek. Mám zkušenost, že vydrží více jak pletivo. Po srovnání drátu našroubujeme závěsy (panty). A pak hurá, zpět ke králíkárně, kde přiděláme dvířka a obrtlíky na zavírání dvířek. Krmítka na seno jsem si objednal ve střední velikosti z inzerátů. K montáži jsem použil plíšky provlečené na drát krmítky a přidělával jsem vždy dvě a dvě proti sobě. Zavřením dvířek se zavře i krmítko, takže se králík nedostane dovnitř. Na závěr olištujeme rohy králíkárny, dokončíme nátěr a pak se samozřejmě těšíme z dobře odvedené práce.

Na co nezapomenout

Neměli bychom zapomínat, že konstrukce musí plnit podmínky vyhovující králíkům i chovateli. Zejména by měla chránit králíky před nepřízní počasí a přímým sluncem. Dobře sestavená králíkárna by měla vydržet alespoň 20 let. Je také dobré promyslet její 2bumístnění. S velkou devítikotcovou králíkárnou se opravdu velmi špatně manipuluje, vím to z vlastní zkušenosti.

Vybavení

Vybavení králíkárny tvoří drátěná krmítka s uzavíratelnými dvířky a keramické misky. Zmíněné misky jsou buď kulaté či oválné. Neosvědčily se mi dvojité, jelikož dochází při jejich použití k častému znečištění pitné vody nebo jadrného krmiva. Misky bývají umístěny v rohu kotce.

Údržba králíkárny

Do dnešního dne jsem zatím žádnou významnou technickou údržbu králíkárny neprováděl, pokud nepočítám výměnu odpadlého obrtlíku (vada materiálu). Předpokládám, že časem, určitě vlivem počasí, bude nutné obnovit venkovní nátěr. Vnitřní nátěr ani tmelení jsem zatím neobnovoval, spáry i rohy se časem zanesly samy a dobře těsní. Před každou zimou pravidelně kontroluji stav střešní lepenky.

autor i foto Pavel Pekárek
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Další z této kategorie: « Životní potřeby

Kotiště - ANO či NE?

Koticí budka, umělé hnízdo, kotiště. Všechny tyto názvy, které představují jednu a tu samou věc, jsou většině chovatelů králíků velice známé a řada z nich na ně nedá dopustit. Avšak mají i své nevýhody, o kterých se zmiňujeme v tomto článku.

Číst více...

Nejčtenější články

Veterinární klinika Gabrid

Jsme veterinární klinika v centru Brna. Ošetřujeme psy, kočky a drobné savce. Nabízíme služby v oblasti interní medicíny, chirurgie, ošetření chrupu, preventivního očkování...

Číst více...

Banner-new