Ostatní onemocnění

19.06.2015 19:17
Jen vyjímečně zácpu způsobuje skutečné ucpání tlustého střeva. Když už se to stane tak spíše nádorem, abscesem nebo anatomickým zúžením průměru střeva nebo konečníku. Zácpa způsobená tuhou, dehydratovanou stolicí jako u lidí nebo šelem se u králíků nevyskytuje. U králíků se tímto pojmem označuje spíše absence stolice, příčin může být mnoho.  Projevy: králík kálí zpočátku malé množství tuhé, dehydratované stolice (malé množství stolice bývá často důsledkem inapetence-nechutenství a...
19.06.2015 19:16
Průjem může být akutní nebo chronický. Chronický může trvat i několik týdnů až měsíců. Může se střídat průjem se stolicí normální konzistence. Projevy: měkká až tekutá stolice, může mít ulepené chlupy kolem konečníku králík sedí nahrbeně-může mít bolesti břicha při vážnějších průjmech nechutenství (anorexie), apatie a dehydratace, v takovém případě už je nutné navštívit veterináře Příčiny: Dietní chyba: králíci jsou extrémně citliví na změny krmení. Nedostatek hrubé vlákniny v krmení:...
19.06.2015 19:13
Ušní svrab neboli prašivina je parazitárním onemocněním, které postihuje různé druhy zvířat. Na svrabu u králíků se nejčastěji podílí druh Psoroptes cuniculi nebo se může objevit i Otodectes cyanotis. Svrab bývá problémem hlavně ve špatných zoohygienických podmínkách. Roztoči žijí na povrchu kůže, jsou viditelní pouhým okem. Samička naklade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus trvá přibližně 3 týdny. Roztoči se živí odloupanými buňkami kůže, krev nesají. U králíků se nejčastěji setkáváme...
19.06.2015 19:07
Jedná se o parazitární onemocnění kůže způsobené roztočem Cheyletiella parasitivorax. V praxi se někdy používá termín „chodící lupy“. Při pečlivém pozorování srsti postiženého jedince lze totiž pouhým okem zaznamenat pohyb šupinek kůže, pod kterou se nacházejí pohybující se dravčíci. Samičky dospělých roztočů kladou vajíčka do srsti hostitele, z vajíček se vyvinou larvy a během 3 týdnů noví dospělci. Dospělí roztoči jsou přenášeni přímým kontaktem s nemocným...
19.06.2015 19:06
Občas se na klinice setkáváme především u pet králíků s neurologickými problémy způsobenými parazitem, který se jmenuje Encephalitozoon cuniculi. Jedná se o nitrobuněčného parazita patřícího mezi Mikrosporidie. Rozmnožuje se spórami. Tyto spóry přežívají v prostředí až 4 týdny při teplotě 22C. Běžné dezinfekční prostředky jsou účinné v boji s tímto mikroorganismem. Králík se nakazí buď pozřením nebo vdechnutím této spóry, která se do prostředí dostane infikovanou močí nebo...
19.06.2015 18:56
Jedná se o velmi nakažlivé bakteriální onemocnění, které se přenáší přímým i nepřímým kontaktem. Původcem je G- mikroorganismus Pasteurella multocida. Tento mikroorganismus je velice často uváděn jako původce celé řady multifaktoriálních onemocnění s různou razancí a postižením různých orgánových systémů. U jedinců, kteří onemocnění prodělali se vytváří velmi slabá imunitní odpověď, která nezabrání opakovaným infekcím tímto původcem. Z nákazového hlediska je nutné zmínit skutečnost, že 30-90 %...
19.06.2015 18:52
Jedná se o pohlavně přenosné onemocnění, které způsobuje bakterie - spirocheta Treponema cuniculi, velmi podobná Treponema pallidum, která způsobuje syfilis u lidí, mezidruhový přenos zatím nebyl prokázán.K přenosu dochází při nakrývání nebo jiným kontaktem s postiženými zevními pohlavními orgány, případně při porodu. Další možnou cestou přenosu je stelivo, ve kterém se zárodky spirochetózy mohou volně nacházet, případně klece na výstavách, při jejich nedostatečné dezinfekci....
19.06.2015 18:50
Jedná se o plísňové onemocnění, nejčastěji způsobované původci (plísněmi) Trichophyton mentagrophytes, Microsporum canis a Microsporum gypseum. Tito původci přežívají hlavně ve zrohovatělých částech kůže, drápech a chlupech, naopak v prokrvených částech kůže nerostou. Zdravý králík se nemusí nakazit pokaždé, když se s infekcí setká, ale může se stát přenašečem infekce bez klinických příznaků. Nejčastěji se vyskytuje u mladých nebo jinak nemocných králíků. Králík se obvykle nakazí...
19.06.2015 18:46
Králící nejčastěji trpí otravami jedovanými rostlinami (např. aloe, fíkus, pryskyřník, sasanka, vlaštovičník, blín, rulík zlomocný a další), antikoagulačními rodenticidy nebo olovem. Je pro ně velmi toxická většina antibiotik běžně podávaných ostatním savcům (některé peniciliny, makrolidy, linkosamidy, cefalosporiny). Mohou mít také závažné lokální reakce na řadu různých lokálně používaných přípravků jako jsou např. kosmetická, výrazně parfemovaná mýdla, šampóny nebo spreje, které se běžně...