Dermatofytóza

19.06.2015 18:50

Jedná se o plísňové onemocnění, nejčastěji způsobované původci (plísněmi) Trichophyton mentagrophytes, Microsporum canis a Microsporum gypseum. Tito původci přežívají hlavně ve zrohovatělých částech kůže, drápech a chlupech, naopak v prokrvených částech kůže nerostou. Zdravý králík se nemusí nakazit pokaždé, když se s infekcí setká, ale může se stát přenašečem infekce bez klinických příznaků. Nejčastěji se vyskytuje u mladých nebo jinak nemocných králíků. Králík se obvykle nakazí z prostředí nebo kontaktem s nemocným králíkem, kočkou nebo psem. Častěji onemocní králíci krmení nekvalitním krmením nebo žijící ve špatných zoohygienických podmínkách jako je např. špatná ventilace prostředí nebo mnoho jedinců na jednom místě.

Klinické příznaky

Nejprve se na kůži objevují lysá místa, často typicky kruhová (odtud anglický název „ring worm“), suchá kůže s jemnými bílými šupinkami případně stroupky. Tato místa mohou a nemusí králíka svědit. Později lysá místa zarudnou a šupinky, případně stroupky se stanou více nápadné. Nejčastěji se první změny objevují na hlavě, uších (viz. foto), v okolí čumáku, přídně tlapkách. Mohou se však objevit i jinde, kdekoliv na těle.

Diferenciální diagnóza (čemu je to podobné)

Chovatel může dermatofytózu zaměnit s dravčíkovitostí (Cheyletiella parasitivorax), změny na kůži jsou velmi podobné, ale lokalizované převážně na zádi. Zaměnit lze i s ušním svrabem (Psoroptes cuniculi). Tato  
parazitóza však bývá obvykle extrémně svědivá s tvorbou velkých a silných krust, což není pro dermatofytózu úplně typické. Změny se obvykle vyskytují na ušních boltcích, v okolí krku a čumáku. Dalšími roztoči, kteří způsobují obdobné, avšak velmi svědivé, změny je Leporacarus gibbus, Sarcoptes cuniculi případně Notoedres cati. První z výše jmenovaných způsobuje změny hlavně v oblasti lopatek a u kořene ocasu, druzí dva pak léze v okolí hlavy a krku. Další parazitózou, se kterou lze dermatofytózu zaměnit je zablešení. Změny na kůži však nebývají tak pravidelné a objevují se nepravidleně po celém těle. Blechu lze dobře identifikovat na základě nálezu blešího trusu v srsti (na mokrém bílém ubrousku se rozpíjí okolo černé tečky ze srsti červená skvrna, což je průkaz natrávené krve v bleším trusu). Velmi vzácnou parazitózou, která také může být zaměnitelná je demodikóza, která se projevuje často ve spojitosti s léčbou kortikosteroidy.

 

Dermatofytózu lze zaměnit dále ještě s kontaktní dermatitidou (alergický zánět kůže), která bývá však obvykle patrná na břiše nebo tlapkách. Dále, pokud si králíci v kleci vzájemně vytrhávají srst mohou vzniknout podobné změny jako při popisovaném plísňovém onemocnění. Stejně tak u obézních králíků, případně králíků s onemocněním zubů, kteří si sami nemohou pečovat o srst a tím pádem se jim hromadí nečistoty a lupy v srsti. Poslední změnou na kůži, zaměnitelnou s dermatofytózou, kterou bych chtěla jmenovat je reakce na injekci, např. po aplikaci enrofloxacinu se může objevit lysina se stroupky.

Diagnostika

Diagnostiku provádí veterinář částečně na základě vyšetření seškrabů z kůže pod mikroskopem, vyloučí tak ostatní příčiny, částečně na základě kultivací vzorků odebraných z kůže králíka. Přičemž DTM půda slouží k orientační identifikaci a přesnou diagnózu lze určit až na základě kultivace v laboratoři. Některé z plísní lze identifikovat i pomocí Woodovy lampy – září zeleně, je to např. Microsporum canis.

Léčba

Měla by se nasazovat cíleně až postanovení diagnózy. Existuje více způsobů jak léčit. Jedním z nich jsou koupele v tzv. Chytré houbě (Pythium oligandrum v příptravku Ecosin), což je mykoparazit požírající pouze parazitickou plíseň. Tato léčba nemá žádné vedlejší účinky.

Dalším způsobem je lokální použití šamponů s Clotrimazolem (např. Medivet nebo Nizoral). Pokud lokální terapie nezabírá přechází se na léčbu celkovou, kdy se perorálně podává Itraconazol případně Griseofulvin po dobu několika týdnů, může však poškodit ledviny nebo játra, nesmí se podávat velmi mladým nebo starým, nemocným králíkům.

autor a foto MVDr. Martina Načeradská