Encephalitozoon cuniculi

19.06.2015 19:06

Občas se na klinice setkáváme především u pet králíků s neurologickými problémy způsobenými parazitem, který se jmenuje Encephalitozoon cuniculi. Jedná se o nitrobuněčného parazita patřícího mezi Mikrosporidie. Rozmnožuje se spórami. Tyto spóry přežívají v prostředí až 4 týdny při teplotě 22C. Běžné dezinfekční prostředky jsou účinné v boji s tímto mikroorganismem.

Králík se nakazí buď pozřením nebo vdechnutím této spóry, která se do prostředí dostane infikovanou močí nebo se králík nakazí v děloze od své pozitivní matky. Parazit se krevním oběhem dostává primárně do ledvin a odtud poté do dalších životně důležitých orgánů, jejichž funkci výrazně ovlivňuje.

Příznaky tohoto onemocnění nejsou specifické a jsou společné pro řadu dalších onemocnění.

Záleží na tom, které orgány byly postiženy. Mezi klinické příznaky často patří změny chování, náklon hlavy, nystagmus (rychlé pohyby očí), ataxie (potácení) až záchvatovité stavy v reakci na běžné situace, problémy s močením, zpomalený růst, třes, katarakta (šedý zákal),selhávání ledvin atd. V případě akutního stádia infekce jsou postiženy především plíce, ledviny a játra. Pokud se jedná o chronický průběh onemocnění, zánět postihuje srdce, cévy, nervy, mozek a další orgány. Často bývají postiženy i oči.

Při diagnostice je snahou odlišit onemocnění s podobnými příznaky jako je např. otitis interna/media (zánět vnitřního a středního ucha), trauma páteře, otrava olovem, toxoplasmóza, listerióza, přehřátí, močové kameny a další. Pro určení správné diagnózy bychom měli provést krevní, rentgenologické, příp. i ultrasonografické vyšetření. Vyšetřit moč a oči a snažit se vyloučit výše zmíněná onemocnění. Co se samotného parazita týče, jeho průkaz je komplikovaný. Intravitálně je doporučeno sérologické vyšetření, které prokáže protilátky. Tyto protilátky se v krvi objeví za dva až tři týdny po infekci. Protilátky ale může mít i jedinec zdravý, který se s tímto mikroorganismem jen setkal, ale neonemocněl. To celou diagnostiku komplikuje. Postmortálně je doporučena pitva, která prokáže změny na orgánech a histologické vyšetření, kde je možné identifikovat spóry.

Klinické příznaky tedy nesouvisí pouze s přítomností parazita, ale i se zánětlivými změnami, které způsobil v jednotlivých tkáních. S tím souvisí i terapie. Zásadní je použití antiparazitik, resp. Anthelmintik po dobu tří týdnů a další terapie závisí na klinických příznacích pacienta. Často je třeba tlumit záchvaty, kterými pacient trpí. Řada pacientů vzhledem ke svému stavu není schopná přijímat řádně stravu a tekutiny, proto je doporučeno takového pacienta hospitalizovat.

Postižení pacienta může být tak vážné, že může končit i smrtí. Toto onemocnění patří mezi zoonózy, což je skupina onemocnění přenosná ze zvířete na člověka. Ohrožení jsou především imunosuprimovaní lidé, např. lidé trpící AIDS. Zdravý člověk dodržující základní hygienické návyky v ohrožení není.

Použitá literatura:

  1. Bsava Manual of Rabbit Medicine and Sumery (second edition). Meredith A.,Flecknell P.,2006
  2. Ferrets, rabbits and rodents (Clinical Medicine and Sumery,sekond edition). Quesenberry K.E., Carpenter J.W., Saunders Elsevier 2004
  3. Manual of exotic pet practice. Mitchell M.A., Tully T. N, Saunders Elsevier, 2009
  4. Encephalitozoon cuniculi in pet rabbits, Congresso Nazionale Multisala SCIVAC 2005, Brown F. H.
  5. Emerging/Controversal dinase in rabbits, The North American veterinary Conference 2007, Rosenthal K.L.
  6. Zoonoses in small mammals, NAVC Congress 2007, Rosenthal K.L.
  7. Vlastní zkušenosti z praxe  
autor MVDr. Skalová