Jak správně krmit králíky

19.06.2015 19:22

V první řadě, si musíme vybrat toho správného králíka. Plemeno máte již vybráno nebo vám to je jedno, záleží jen na vás. Nechci se tady rozepisovat o vlastnostech plemen, ale jde mi o to, aby i plemenný či králík od souseda měl hned na počátku chovu dobré podmínky. Mnoho chovatelů si donese králíky od sousedů a začnou chov. Pak se nestačí divit, že má kokcidiózu, ptá se různě, co s tím, co dávat a nedávat atd...

Pokud si domluvíte už nějakého králíka a nemusíte mít zrovna čistokrevný chov, v první řadě se podívejte do kotců majitele a všimněte si kde si králík či králíci dělají záchůdek. To platí, jak pro čistokrevné chovy či pro chov pro radost a užitek. Pokud v rohu králíkárny mají záchůdek, tedy vrstvu bobků na jednom místě, je vše v nejlepším pořádku a králíka si můžete vzít. Matka králíka naučila své mladé, kam mají dělat potřebu. Ale pokud je podestýlka rozhrabaná a králíci v ni ryjí, je to špatné. Opět zde matka naučila své potomky rýt v podestýlce. Takový králík pak žere seno, podestýlku či trávu již pomočenou a je zde 100% šance, že králíci mohou trpět kokcidiózou. Tu si přineseme domů i s králíkem a pak se divíme, že je velký úhyn mladých. Pokud již takovou samici máte (já měl dvě) co nejdříve se jich zbavte, i když jsou to dobré matky a mají hodně mladých. To bylo na úvod, protože toto je první a důležitý krok pro úspěšný chov králíků. Bez toho se neobejdeme, pokud chceme mít přírůstky a ty následně vychovat až na talíř.

Nyní popíšu dva způsoby chovu králíků. Jeden, nazvěme ho chov na sucho a druhý chov na zeleno a pak mám tady ještě jeden chov, který zkouším a popíšu ho až na konec. Nazveme ho chov na Amarantu. Řeknete se, že chov králíků moc nevyžaduje, hodím jim trávu či seno a je to. A to je právě ta největší chyba. Přečetl jsem honě literatury ohledně chovu králíků, ale nikde není uveden postup jak králíka vlastně krmit. Starší chovatelé si jistě pamatují, že králík hopsal pod nohama krávy či kozy a co odpadlo dobytku od huby, to králíci sežrali. Je jen dobře, že je tato dávno pryč, protože králík byl jen jakési zpestření stravy a přírůstky, o ty se nikdo moc nestaral. Pak doba postoupila ke králíkárnám, přesto chyběla literatura a pokud byla nebyla valná. Dnes je doba jiná a seženete dostatek knih i návodů na internetu, ale jak jsem se zmínil výše, zaručený postup krmení a s tím i spojený úspěch v chovu není. Přejděme tedy ke krmení, který se mi osvědčil.

Chov na sucho – není nic jiného než chov králíků na seně. Využíváme ho hlavně v zimě, ale i přes léto ho mnoho chovatelů využívá. Stačí mít dostatečnou zásobu sena. Hodně chovatelů však tento způsob využívá a nekrmí trávou. Vyhýbají se tak problémům s zapařenou trávou, nadýmáním, kokcidiózou atd.. Popíšu tedy v bodech a pak vysvětlím.

  1. Vložit seno do jeslí
  2. Nalít do misek čistou vodu. Misky předem vypláchnout
  3. Nasypat granule či ječmen (1x denně stačí, většinou při odpoledním poklízení)
  4. Přidat chleba
  5. Míchanici
  6. Nakonec dát řepu či jinou kořenovou zeleninu

Velice jednoduché, ale jak účinné, řekl by klasik. Proč postupuji tak a ne jinak? V jeslích králík seno neudupe. Dávno jsou ty doby, kdy se říkalo, co králík nesežere, to se podestele. Navíc králík má stálý přísun sena, tedy žrádla, které ke svému životu potřebuje. O vodě se zmíním více. Já dávám vodu do misek. Napáječky mají sice své kouzlo, ale vodu v nich majitel jen přilívá a málo kdy čistí. O výhodách a nevýhodách napáječek si musíte zjistit více na internetu. Já nedám na keramické misky dopustit. Používám jednotlivé. Jenou za týden kompletně umyji v octové vodě. Tu dávám jen králíkům po vykydání hnoje (v sobotu) a při večerním krmení jednu deci na 10 l vody. Chleba dávám, pokud mám, je ho škoda vyhodit a králíci ho milují. Chleba musí být minimálně čtrnáct dní starý od usušení, jinak může nadýmat. Granule a ječmen podávám jen jednou denně a popíšu níže v chovu na zeleno, protože hodně chovatelů si myslí, že granule vyřeší vše.

Pokud někdo dává míchanici a já dávám jen v zimě, tak podávat ještě před řepou. Já dělám míchanici jenom s vařených a osolených brambor. Přidávám ječmenný šrot (pak snižuji dávku celého ječmene) a to tolik, aby byla míchanice poměrně suchá. Maximálně přidám Roburan pro králíky i je možno použít Roburam pro prasata, mají skoro stejné složení, ale dávkuji jako pro králíky. Řepa a jiné brukve podávám až nakonec. Králík se nám nažral sena, než jsme vyměnili vodu. Dostal do sebe i granule či ječmen. Nyní se pustí do řepy či mrkve. Ty dávám jen v zimě a to jen v omezeném množství. Spíše jako pamlsek.

Chov na zeleno – postupuji ze začátku stejně jako při chovu na sucho. Toto krmení je sice pracnější, ale pokud máme dostatečnou zásobu kvalitní píce, králíci nám rostou před očima. Opět popíšu body a pak vysvětlím.

  1. Vložit seno do jeslí
  2. Nalít do misek čistou vodu. Misky předem vypláchnout
  3. Nasypat granule či ječmen (1x denně stačí, většinou při odpoledním poklízení)
  4. Přidat chleba
  5. Přidat pokud možno kvalitní píci

O seně a vodě jsme se bavili v chovu na sucho. Granule – to je dnešní fenomén i móda. Mnoho chovatelů si myslí, že krmením granulí vše vyřeší. Jak v rychlosti v poklízení (automatická krmítka), tak i v kvalitě krmiva. Omyl. Zažívací trakt dostává pořádně zabrat a sami si zaděláváme na problémy. Nejvíce dostávají zabrat ledviny a játra. Granule totiž vyrábí kde kdo a pomalu z čehokoliv, aby vydělal. V poslední době se granule i parfémují (žádnou voňavkou), aby granule králík upřednostňoval před ostatním žrádlem. Mnoho výrobců ani nepíše složení granulí, což je špatné. Dozvíte se, že jsou obohacené o vitamíny, ani mnohdy to tam není uvedeno. Pokud budete krmit granulemi, musí splňovat tyto požadavky:

  1. Musí obsahovat co nejvíce vlákniny. Čím větší množství tím lépe, někde se uvádí minimální množství 20-18%. Není lepší seno, kde je dostatek vlákniny?
  2. Nesmí se skládat z obilovin a jiných semen (slunečnice, řepka, atd.). Přece jen krmíte ječmenem, ovsem, chlebem.
  3. Pozor si dejte na geneticky modifikované suroviny. Většinou se jedná o sóju, kukuřici.
  4. Nesmí obsahovat sušené mléko a živočišnou moučku. Králík není pes.
  5. Musí mít co možná nejmenší obsah tuku. Výrobci jej přidávají, granule lépe drží pohromadě. 1,5% je prý nejnižší mez.
  6. Měli by mít vyvážený poměr vápníku a fosforu, přibližně 2:1.
  7. Měli by obsahovat vitamíny – (potřebuje hlavně ke svému trávení), D3 (napomáhá lepšímu vstřebávání a využití vápníku v organismu), E – alfa-tokoferol (ke zvýšení plodnosti a lepšímu vstřebání potravy, hlavně z tuků). Pod Éčky se ukrývá i mnoho důležitých prvků - E672 Vitamin A, E671 Vitamin D3, E4 Měď (síran měďnatý pentahydrát), E6 Zinek (oxid zinečnatý), E6 Zinek (síran zinečnatý monohydrát), E5 Mangan (oxid manganatý), E1 Železo (síran železnatý monohydrát), E8 Selen (seleničitan sodný), E2 Jód (jodičnan vápenatý bezvodý), E3 Kobalt (Bis(uhličitan), E758 Robenidin hydrochlorid. Kolik a čeho by mělo správně být jsem nenašel, jediný rozdíl je v použití granulí pro dospělého králíka, po odstavu a výkrmu. O další Éčkách se nebudu více rozepisovat.
  8. Granule musí vypadat jako granule, peletky. Nikoliv prach. To svědčí o jejich nekvalitní výrobě nebo jsou staré.
  9. Léčiva – těžko říci, jestli brát granule s léčivy či nikoliv. Pokud králíci trpí na kokcidiózu, musíme vzít za vděk jimi. Bohužel na etiketě se málo kdy dočtete, jaký prostředek byl proti kokcidióze použit a kolik. Navíc se kokcidióza postupně stává rezistentní proti použitému léčivu.
  10. Dávkování – na každé etiketě by mělo být napsáno, pro jak starého králíka jsou granule určeny a jen občas je určeno kolik by měl králík granulí dostat.
  11. Ochranná lhůta – tu musíte dodržet a nikoliv králíka lepnout, když máte chuť. Taktéž na etiketách chybí. Nejnižší ochranná lhůta je 5 dnů, někde na netu jsem viděl 10 dnů i dokonce 20 dnů.
  12. Nezapomenout dát dostatečné množství vody! Králíci mají po granulích obrovskou žízeň.

Teď se chovateli rozhodni sám, co je lepší. Já dávám granule jen samicím a mladým po odstavu a pomalu jim je ubírám, až nakonec nedostanou žádné granule. Samice dostávají granule jen v případě, že chci v nejbližší době připouštět a to vynechám ječmen, ten má antikoncepční účinky. Pak samici po připuštění opět přidám ječmen, aby měla samice sílu, jak k porodu, tak i k výživě mladých. Po porodu přidávám i ovesné vločky a to jen v zimě nebo, když má samice devět a více mladých mladých. Granule dávám jen jako doplněk stravy, nikoliv vrchovatou misku, jak to dělají někteří chovatelé, kteří mají chov na výstavy. I na výstavách se s tím setkávám, že králíci mají vrchovaté misky granulí. Pak se nedivte, když si dovezete samici z výstavy, že ji není možné připustit a když už ano, tak nemá mladé. Je tlustá. Já kupuji na výstavě každým rokem samce a když k němu dám samici, tak má snahu jen chvíli a pak oddechuje. Prostě nemůže, protože je tlustý a to byl problém u všech samců, které jsem si koupil. Proto samci podávám granule ze začátku více, je zvyklý a postupně ubírám, až přestanu dávat úplně, nebo je dostane až po skoku. A proč se tak bráním granulím? Řekněme si něco o kladech a záporech.

 Klady granulí:

  1. Králíkům chutnají
  2. Jednoduché při podávání
  3. Králíci rychleji rostou
  4. Dříve samice zabřezne

Zápory granulí:

  1. Jsou poměrně drahé
  2. Stále pro ně musíte jezdit, aby jste je měli čerstvé
  3. Chovám králíky pro zdravou výživu. Tedy dietní maso, nikoliv maso plné geneticky modifikovaných surovin.
  4. Králíci mají po nich velkou žízeň
  5. Ničí zažívací trakt králíka
  6. Ničí chrup. Stoličky a hlavně řezáky nejsou obrušovány. Zrno a seno má větší tuhost.
  7. Složení granulí není mnohokrát uvedeno tak jako dávkování

Tak teď chovateli si vyber. A právě proto zkouším chov na Amarantu a upouštím od granulí.

Chov na Amarantu – Nejprve si řekněme co to vůbec Amarant je.

Amarant pěstovali staří Aztékové, Inkové a Mayové jako svou základní potravinu, kterou nazývali "svatým zrnem" a používali ji přírodní léčitelé i při svých rituálních obřadech. Nejvzácnější pro ně bylo zrno, které se dalo skladovat celoročně. Amarant je svými vlastnostmi důležitý jako prevence pro všechny věkové kategorie. Zvláštní význam má pro malé děti (lyzin podporuje tvorbu mozkových buněk) a pro sportovce (minerály, vitamíny, nenasycené mastné kyseliny a kvalitní bílkovina podporují růst svalové hmoty). U starší generace podporuje regeneraci buněk a významně ovlivňuje látkovou výměnu. Teprve před několika lety byl amarant znovu objeven jako obilí pro běžnou potřebu a od té doby je podporován širokou veřejností.

Charakteristický pro amarant je mimořádně vysoký obsah bílkoviny a výborná schopnost asimilace. Také podíl tak důležité aminokyseliny lyzinu, která je důležitá pro duševní vývoj, je u amarantu vyšší než u ostatních známých obilovin. Podíl vysoce hodnotných rostlinných tuků je značný. Amarant zaručuje vyváženou stravu co se týče minerálních látek, jako jsou vápník, hořčík, železo a vitamíny B, C a E.

Tolik z literatury a popíšu tento zatím netradiční chov.

  1. Vložit seno do jeslí
  2. Nalít do misek čistou vodu. Misky předem vypláchnout
  3. Nasypat ječmen a přidat 1 kávovou lžičku semene Amarantu (1x denně stačí, většinou při odpoledním poklízení) Granule úplně vypusťte.
  4. Přidat chleba, pokud máte
  5. Přidat listy a tenčí stonky, boční výhony Amarantu. Pokud podávám zelený Amarant, tak vynechávám semena amarantu.

Nyní se trochu rozepíši, abych své počínání více osvětlil.

Seno - při krmení amaranten musí mít králíci plné jesle sena a to z důvodu větší spotřeby. Po amarantu mají větší apetit, což je dobře, protože dostávají do sebe vlákninu a taktéž rychleji přibývají na váze. Může se zdát, že tento způsob výkrmu je méně ekonomický, ale přece jen vychází nejlépe. Doba na vykrmení králíka do jatečné velikosti se zkracuje o 1-2 měsíce a bez granulí! Tím pádem se ušetří na chlebu, ječmenu, slámě a granulích.

Voda – zde jsou podmínky stejné. Voda musí být čistá. Úplně vynechávám ocet a místo něj přidávám vodu z vápna. Tu vodu, která je nad vápnem. Je čirá a zdá se, že je čistá, ale má v sobě více vápna. Míchám v poměru zhruba 2-3 dcl na 10 l vody. Vodu dávám po vykydání hnoje a pak preventivně uprostřed týdne. Den před tím králíkům dám méně vody a to proto, aby pak vypili na druhý den tuto vápennou vodu.

Ječmen – podávám jen trochu, zhruba 2 polévkové lžíce a to bez rozdílu, zda je v kotci jen samice sama nebo s mladými, či jsou třeba 4 králíci ve výkrmu. Jen více dávám tam, kde je 6 a více králíků. Ti kteří více žerou, si místo u misky vydobyjí a tím dříve dosáhnou jateční velikosti. Tím pádem zbude pak více na ty ostatní.

Amarant – přidávám k ječmeni zhruba 1 kávovou lžičku. Opět bez rozdílu, tak jak jsem popsal u ječmene. Pokud podávám zelený amarant, tak zrno amarantu vynechávám.

A jak jsem na to všechno přišel? Zajímal jsem se o amarant již dříve. Hlavně mne zajímal vitamín E, který potřebují králíci pro své rozmnožování a hlavně pro trávení, tedy vstřebání potravy. Jednalo se mi spíše o semena, nikoliv o zelenou biomasu. Ale jednoho dne byla velká bouřka a z kraje políčka několik rostlin polehlo. Chtěl jsem je vytrhnout, protože nějak přestala růst, ale nebyl nějak čas. Po cca 3 týdnech jsem si všiml, že amarant za tu dobu zesílil a obrazil novými výhony. Bohužel zbytek amarantu šel do květu (dělal nádherné šištice) a tento vyvrácený bujel jak v pralese. Shodou okolností ubývalo trávy a v těch vedrech mi několik králíků trpělo na kokcidiózu. Léčil jsem je různými přípravky, přesto byl velký úhyn (od samic, jak se zmiňuji v úvodu). Tak jsem si řekl, že pokud mají uhynout (stáří 2 měsíce), proč jim nedat amarant. Obsahuje vitamín C. Nejprve jsem dal jen trochu listí a čekal, co se stane. Popravdě řečeno moc jim nechutnal. Přes noc žádný králík neuhynul, ba naopak se mi zdálo, že nějak ožili. Tak jsem jim opět dal, tentokrát více listí. Výsledek byl až nad očekávání, do týdne žádný úhyn, přesto, že jsem jim podával čerstvou biomasu amarant. Kdybych dal trávu, už by nežil žádný. Vytvořil jsem tedy druhou skupinu mladých od odstavu do 3 měsíců, samci i samice před sexováním. Všichni měli problém s kokcidiózou buď byli přeléčeni jen octem nebo sulfadimidinem. Podával jsem nejen listy, ale celé výhony amarantu. Zdravotní stav se opět zlepšil. Rozhodl jsem se tedy riskovat a podávat zelený amarant všem králíkům. Dával jsem i květ i později nedozrálé šištice a vůbec jim to nevadilo. Taktéž jsem jim amarant podával mokrý, po dešti a nic se nestalo.

První čeho jsem si všiml bylo, že králíci upřednostňovali trávu před amarantem. Nějak jim nechutnal, ale jakmile jsem podal jen amarant, nezbývalo ušákům nic jiného než sežrat amarant, pokud chtěli zelené. Tak jsem krmil jen ráno senem a amarantem a večer senem a trávu.

Pak jsem si všiml, že seno náramně ubývá – více toho sežrali. Sežrali vždycky vše, co jsem jim do jeslí nacpal. Jak seno, tak i trávu.

Pokračoval jsem s krmením amarantem dál u všech králíků až do jateční velikosti. Jelikož si píšu, za jak dlouhou dobu králíka vykrmím, byl jsem mile překvapen. U prvních jatečních králíků jsem dosáhl zkrácení doby o jeden necelý měsíc. V druhé várce, ti byli o něco mladší a delší dobu jsem je krmil amarantem, zde se mi podařilo zkrátit výkrm o měsíc a půl. U posledních králíků jsem zkrátil čas do vykrmení dokonce o dva měsíce. Tedy suma sumárum za 4 měsíce můžete mít králíka na talíři.

Taktéž jsem si všiml, že jsou robustnější. Myslel jsem, že jsou plní sádla, ale mýlil jsem se. Amarant je dietní, tudíž nepřibývali na sádle, ale na svalovině. Taky to bylo na pekáči vidět.

S krmením semenem amarantu teprve začínám a dávám první dávky zhruba měsíc. Výsledky začínají být stejné, tak jako u krmení zeleným amarantem.

autor Marcel Šuška