Kokcidióza králíků

19.06.2015 17:46

Kokcidióza králíků je parazitární onemocnění trávicího ústrojí. Původcem jsou mikroskopičtí, jednobuněční parazité-kokcídie (rodu Eimeria). Všechny Eimerie parazitují ve střevech, až na jeden druh (E.stiedai), který parazituje v králíčích játrech. Tyto kokcídie jsou jednohostitelské, onemocnění postihuje tedy pouze králíky, není přenosné na jiné druhy zvířat ani na člověka.

Kokcidióza patří k nejčastějším onemocněním, které postihují chovy králíků na celém světě a mohou mít – bohužel – pro chov likvidační následky. Je tomu proto, že prakticky všechny chovy králíků jsou kokcídiemi promořeny (odborné zdroje udávají výskyt až v 90% chovů), a tak se s kokcidiózou někdy setká určitě každý chovatel.

Je potřeba si uvědomit, že s kokcídiemi je možno se běžně setkat v trávicím traktu dospělých králíků, kde často přežívají, aniž by svému hostiteli nijak škodily. Je to dáno jednak tím, že různé druhy Eimérií jsou vůči svému hostiteli různě „agresívní“ (platí, že na vzniku onemocnění se podílí obvykle více „agresívních“ druhů najednou) a také tím, že pro vznik onemocnění je zapotřebí vytvoření „optimálních“ podmínek v těle pro namnožení „agresívních“ druhů“. Teprve nežádoucí masívní přemnožení Eimerií je příčinou propuknutí onemocnění, se všemi jeho příznaky i následky.

Jaké skupiny králíků jsou nejnáchylnější?

Jak již bylo zmíněno, dospělí králíci mohou být pouhými „bacilonosiči“, a tudíž významným zdrojem nákazy pro ostatní, aniž by sami onemocněli. Příkladem jsou samice-matky, které se takto stávají zdrojem nákazy pro své potomstvo. Právě pro malá králičata je onemocnění největší zhoubou. Velká náchylnost k onemocnění se udává až do 10.týdne věku, přičemž největší riziko je v období odstavu, a to proto, že králíčata přestávají být chráněna protilátkami od matky, které přijímaly při kojení. S propuknutí kokcidiózy je ale možno se setkat už i u třítýdenních králičat. Onemocnět mohou ale i dospělí králíci, zde se jako spouštěcí faktory uplatňují nežádoucí změny ve střevní mikroflóře – zejména špatné krmení, stres různého původu, namnožení patogenních baktérií. Z dalších vlivů je nutno na prvním místě zmínit špatnou hygienu kotců.

 

Kokcídie se vylučují z trávicího traktu výkaly, dostávají se takto do podestýlky. Teplé a vlhké prostředí podestýlky, zejména pokud není dostatečně často vyměňována, je pak významných zdrojem nákazy. Ne bezdůvodně se proto kokcidióze říká „nemoc špinavých kotců“. Vajíčka kokcídií (tzv.oocysty) jsou velmi odolná vůči vnějšímu prostředí (pro představu- jsou chráněna trojvrstevným obalem) i běžné dezinfekci (např.Savu)

Střevní kokcidióza se projevuje sníženým až vymizelým příjmem krmiva, králík sedí apaticky v rohu kotce, mívá zježenou srst, hrbí se, vrže zubama. Hubne, po přejetí rukou po páteři obratle vytvářejí dojem hrotů pilky, jak vystupují. Bobky mají zpočátku podobu „vánočky“, průjem může a nemusí být, někde bývá naopak zácpa, břicho bývá nafouklé. Už zdálky kotce nemocných králíků specificky a silně zapáchají stolicí. U dospělých králíků mívá onemocnění delší průběh, králík chátrá až umírá vyčerpáním organismu. U mláďat bývá průběh rychlý, není vyjímkou, že k úhynu králíčat dojde do 24 hod. od propuknutí onemocnění, často v křečích. Při pitvě bývá stěna střeva zesílená, překrvená, s typickými bílošedými ložisky.

Jaterní kokcidióza bývá spíše u starších věkových kategorií, příznaky mohou být podobné jako u střevní formy, anebo králíci zaostávají v růstu, může se objevit vodnatelnost břicha jako následek poškození jaterních funkcí, žloutenka, často dochází i k náhlým úhynům bez varovných příznaků onemocnění. Známky onemocnění se tak prokáží až při pitvě, postižené játra na sobě mají bělavé uzlíky (zbytnění jaterní tkáně v důsledku poškození žlučovodů kokcídiemi).

S léčbou je nutné začít včas!

Léčba kokcidiózy bývá bohužel vždy hrou o čas. Pokud se nemoc nezachytí hned v počátcích, nemá léčba velkou naději na úspěch. Co lze zkusit? Nejběžněji se používají léčebné přípravky s obsahem sulfonamidů, které se aplikují v podobě prášku a v předepsaném množství nejlépe do vody, event. do krmiva (např. Sulfadimidin, ESB3, Klonazit….) a jsou k dostání na veterinární předpis v lékarnách a u veterinářů. Při opakovaných problémech je vhodné přípravky prostřídat, aby nedošlo ke vzniku odolnosti kokcídií vůči účinné látce. Aplikace se řídí příbalovým letákem výrobce, nejběžnější postup bývá aplikace 3 dny po sobě, poté 2 dny pauza a opět 3 dny opakované aplikace. Pokud se lék podává v pitné vodě, králíci by neměli mít v době léčby jiný zdroj pití a neměli by dostávat nic šťavnatého (ideální je jen seno), aby byla zaručena co největší spotřeba léčebného nápoje. Ten by měl být každý den namíchán čerstvý, aby byla zajištěna jeho dostatečná účinnost.

Samozřejmou součástí léčby by měla být hygiena kotců – je nutno pravidelně odstraňovat kontaminovanou podestýlku z dosahu léčených králíků a provést dezinfekci – vzhledem k velké odolnosti kokcídií (jak již bylo zmíněno např. i vůči běžně používanému Savu) jsou účinné přípravky na bázi louhu či pára.

Další možností jsou medikované krmné směsi, tj.předem komerčně připravená krmiva už s obsahem léčiva, sloužící zároveň i jako prevence. Tyto však mají význam hlavně ve velkochovech pro výkrmové králíky, kde se předpokládá krátká doba používání, jen do konce výkrmu. Při dlouhodobém zkrmování totiž hrozí nebezpečí vzniku odolnosti kokciídií a tudíž znehodnocení významu léčby. Pro králíky ve velkochovech jsou tyto medikované krmné směsi také jediným zdrojem krmiva. Pokud by se tyto směsi zkrmovaly i běžným králíkům, kteří dostávají zároveň i jinou potravu, účinnost léčiva se tímto rovněž sníží a pozbývá to smyslu.

Při výskytu kokcidiózy by se měl přeléčit vždy celý chov, nemocní králíci izolovat. Účinné látky v přípravcích proti kokcidióze obvykle potlačí i nežádoucí přemnožené baktérie ve střevech, které mohou závažnost onemocnění potencovat. Po přeléčení je nutno nezapomínat na dodržení ochranné lhůty na maso, tedy doby, po kterou se nesmí králík porazit na maso pro konzumaci, protože v mase mohou být obsaženy ještě zbytky léčiva. Tato lhůta bývá vždy uvedena v příbalovém letáku konkrétního přípravku, obvykle se pohybuje kolem 15 dní.

Kontrolu účinnosti léčby je možno provést vyšetřením vzorků bobků – nejlépe sběr z několika dní pro zvýšení pravděpodobnosti záchytu kokcídií.

Nejlepší obranou je prevence!

Jako u všech závažných a obtížně léčitelných onemocnění, nejinak u kokcidiózy platí, že nejefektivnější a nejlevnější je prevence. Notoricky známým preventivním opatřením je okyselování napájecí vody octem (1 polévk. lžíce na 1 litr vody) nebo přípravkem Acidomid – po dobu 3 dní, a na závěr je vhodné provést důkladnou hygienu kotce. Okyselování postačíprovádět jen pár dní do měsíce. Principem je, že okyselením zažívacího traktu vzniká prostředí nevhodné k přemnožení kokcídií a nežádoucích bakterií. Acidomid navíc obsahuje další pro králíka prospěšné látky. Je však potřeba vědět, že se nesmí užívat v průběhu léčby sulfonamidy, a to kvůli nežádoucím vedlejším účinkům při kombinaci. Vhodnou prevencí je podávání sena místo zeleného krmení – toto by nemělo být podáváno zejména mláďatům do cca 3 měsíců věku- a upřednostňovat suché krmení obecně (kompletní krmiva, zrniny..). Zelené krmení by mělo být dávkováno když už tak v postupných malých dávkách, suché a nezapařené, a to proto, aby si zažívací trakt králíka na něj měl čas zvyknout. Pozor na další možné a časté dietní chyby – krmivo způsobující nadýmání typu kedluben, květák, kapusta.., kvašení – velké množství ovoce, krmivo přemrzlé, znečištěné, zaplísněné…, to vše může sloužit jako spouštěcí mechanismus kokcidiózy i dalších střevních infekcí. Krmivo by mělo být vždy odděleno od podestýlky tak, aby se nemohlo infikovat výkaly, tj. používat pevné misky, jesličky na seno atd. Již několikrát byla zmíněna důležitost pravidelné údržby kotců !! Někteří chovatelé provádějí rutinně preventivní přeléčení antikokcidiky u králíčat v nejkritičtějším věku. Vhodnějším způsobem může být ale obohacování krmiva probiotiky a prebiotiky, které udržují optimální složení střevní mikroflóry. Proti kokcidióze neexistuje očkování!

Kokcidióza je celosvětovým problémem všech chovů králíků. Prozatím neexistuje 100% účinná léčba, vždy je to hra o čas. Jsme zatím daleko od razantního vymýcení jednou pro vždy, na druhou stranu pečlivé dodržování preventivních opatření může být poměrně účinnou zbraní, s ohledem na to, že prevence bývá vždy levnější než léčba a likvidace následků. 

Pozn. kromě nejrozšířenějších kokcídií rodu Eimeria se u králíků objevují v malé míře i jiné kokcídie- z rodu Cryptosporidium. Tyto kokcídie způsobují úhyny mláďat. V současné době proti tomuto druhu neexistuje efektivní léčba a jsou proto předmětem intenzívního výzkumu nejen u králíků, ale i u jiných druhů zvířat a také u lidí.

autor MVDr. Lucie Nejedlíková

Fotogalerie