Krmná technika (část 1)

19.06.2015 16:10

Opět se dostáváme ke kapitole, nad jejímž názvem si zase někteří říkají: „Co to pro Boha je?“ Nebojte se, nebudu Vás tady trápit, jako je tomu v odborné literatuře. Názvy jako nutriční hodnota, dusíkaté látky, mikroelementy, potřeba energie na kg hmotnosti, záchovná či produkční potřeba v tomto článku nenajdete. Pokusím se Vám zde co nejjednodušeji nastínit zásadní problematiku chovu králíků – jak, kdy, komu a hlavně co krmit! Drobnochovatelům, jako jsem já, kteří se striktně neřídí velkochovnými krmnými normami, bude tento článek ke klidnému spaní bohatě, ale opravdu bohatě stačit.

Před tím, než se začneme bavit o krmných dávkách pro jednotlivé kategorie králíků, si musíme ujasnit a připomenout nejdůležitější zásady krmení. Asi jako nejdůležitější z nich bych viděl to, kolikrát denně krmit. Osobně doporučuji krmit dvakrát za den – ráno i večer, přičemž ráno předložíme králíkům 1/3 krmné dávky, večer zbylé 2/3. Nebudu Vám lhát a na rovinu řeknu, že není problém v tom, když budete krmit třeba jen jednou denně a to večer. Avšak mladým králíkům ve vývinu, kojícím a březím samicím tím příliš neprospějete. Králík totiž přijímá potravu přibližně každou půl hodinu (zkuste ho někdy sledovat) a proto je lepší častější krmení v menších dávkách, kdy nehrozí tak velké riziko znehodnocení krmiva. Pamatujte, že nejen kvalitním krmivem, ale také kvalitním krmením docílíme dobrých výsledků.

Mám krmit senem nebou travou?

Rozhodnout se také musíme, zda-li budeme přes sezónu  krmit zelenou píci (trávou, jetelem, apod.), nebo zůstaneme po celý rok u sena. Co se králíka týče, je prakticky jedno, kterou variantu zvolíme. Ušákům zelené krmení vyhovuje - je pro něpřirozené. Na druhou stranu většina chovatelů krmí po celý rok senem a králíci nemají žádné problémy. Jediným zádrhelem při krmení zelným je tzv. přechod, kdy králíky postupně navykáme na jaře na trávu a na podzim naopak zpět na seno. Tento přechod by měl na jaře trvat přibližně dva týdny, kdy v prvních dnech předkládáme králíkům k senu i listy pampelišky, zavadlé kopřivy či větvičky stromků. Po čtyřech až pěti zaměníme větvičky a spol. za mladou trávu (ze začátku tak v hrsti jednomu králíkovi). Dávku postupně zvyšujeme tak, aby po dvou týdnech přechodu dostával králík plnou dávku zeleného krmení. Obecně se doporučuje i se zeleným krmit seno, které by měl mít králík k dispozici neustále. Já nevidím problém v tom, když se krmí jen zeleným bez sena. Pouze další dva týdny po přechodu doporučuji trochu sena při večerním krmení k trávě přidávat.

Pokud přechod uspíšíme, dočkáme se trávicích problémů u našich ušáků, které mohou zejména u mladých králíků vést až k úhynu. Toho se nemusíme bát u podzimního přechodu, který je jednodušší. Tam stačí zkrátka vysadit trávu a začít krmit senem. Avšak doporučuji také postupný přechod, alespoň několika denní.

Po shrnutí kolem a kolem docházím k závěru, že jediným problémem při krmení zelenou travou je časová náročnost a vyšší pracnost. Nemáte-li každý den půl hodiny čas na sekání zeleného krmení, raději krmte celý rok senem. Navíc potřebujete i nějaký prostor, kde budete mít přes noc trávu přichystanou k rannímu krmení (nejlépe na schodech ve sklepě, kde je chládek – píce zůstane čerstvá a nezapaří se). Při celoročním podávání sena je nevýhodou jen to, že je sena třeba daleko více, což je logické.

Krmte pravidelně, ale pestře!

Nezapomeňte na to, že králíkovi vyhovuje stálá krmná dávka, kdy ve stejnou dobu krmíme stejnými krmivy. Králík si vybuduje ve střevech určitou střevní mikroflóru , díky které správně tráví ta krmiva, na která je mikroflóra přizpůsobena. Změníme-li drasticky krmnou dávku, mikroorganismy se začnou přizpůsobovat nové krmné dávce a ve výsledku tak králíkovi pouze ublížíme tím, že mu na nějaký čas rozhodíme zažívání. To vede ke zdravotním problémům, popř. i k úhynu. Tím však nechci říci, že nesmíme krmit pestře, naopak. Stálé, avšak pestré složení králičího jídelníčku je tím nejlepším, co můžete pro ušáky udělat. Pestře neznamená v tomto případě každý den měnit základ krmné dávky, ale naopak ke stejnému základu přikládat různá vedlejší krmiva.. To znamená krmit denně např. seno + granule, s tím že, v pondělí přihodíme trochu trávy, v úterý kousek řepy, ve středu kus suchého chleba, atd. To je pestré, avšak stále krmení. Pokud přesto potřebujeme z nějakého důvodu změnit základ krmné dávky, zvolíme opět přechod, kdy na krmivo králíka postupně navykáme.

Píci a vodu by měl mít králík k dispozici neustále! To je další pravidlo, kterého byste se měli řídit. Vodu potřebuje k životu každý organismus, králík, který není výjimkou. Píce, která obsahuje mnoho vlákniny, udržuje trávení v optimálním stavu a tudíž také nesmí nikdy chybět. Naopak je to s obilím, které bychom měli předkládat jen v takovém množství, aby do dalšího krmení všechno zmizelo. Neměli bychom králíkům dávat ad limitní dávky (co sežerou), ale vždy se řídit dávkování, které se doporučuje, nebo které si zvolíme. Ad limitní dávky užíváme jen u některých kategorií.

V zimě musíme dávat pozor při krmení okopaninami, které snadno v zimě namrznou a znehodnotí se. Takové krmivo vyvolává průjem a další neduhy, které mohou vést i k úhynu. Navíc v zimních měsících „krmíme i zimu“. Zvyšujeme proto dávky jádra (obilí/granule) o nějakých 20%, jako kompenzaci za energii spálenou při tvorbě tělesné teploty. Osobně doporučuji přidat v tomto období do dávky obilí trochu kukuřice!

Už jsem to v předešlých článcích říkal a určitě na to budu upomínat i nadále: všechna krmiva musí být v dokonalém stavu, nenahnilá, nenamrzlá, čistá, bez známek jakékoliv plísně či znečištění toxickou látkou. Při krmení si také všímejte, zdali králík všechna krmiva mu předložená sežral. Pokud některé nesežral, vyhoďte je z kotce a příště již nedávejte tak velké množství! Připomenout musím i ohryz. Králíkům neustále dorůstají hlodáky, tudíž bychom měli občas předložit i nějakou tu větývku ze stromu, tvrdý chléb, apod. O tom však již byla řeč.