Přírodní medikamenty - alternativní doplňky stravy!

19.06.2015 15:59

Člověk se zejména v dnešní době snaží žít v souladu s přírodou, na vzestupu je opět alternativní medicína formou nejrůznějších bylinek apod. I v chovu králíků je výhodou čas od času zabrousit do přírody a dopřát ušákům nějaký čistý „medikament“! Nejednou jsem se setkal s názorem, že někdo dává králíkům tu nebo onu bylinu. Pokusím se nyní laicky vysvětlit a popsat, k čemu jsou některé známé byliny v chovu králíků prospěšné.

Vrbové proutky využijete nejen o Velikonocích!

Na prvním místě neuvedu bylinu, ale strom, resp. jeho větvičky. Vrbové proutí má velice zajímavé účinky na organismus králíka. V prvné řadě okyseluje střevní mikroflóru a tím pádem zabraňuje množení kokcidií, které následně v překyseleném prostředí hynou. Chceme-li tedy zabránit v našem chovu rozšíření kokcidiozy, aniž bychom sáhli po drahých veterinárních přípravcích, předkládejme vrbu nejlépe dva až tři dny po sobě s tím, že další den řádně vykydáme podestýlku a vysteleme slámou. Dobré je rozšířit tuto kůru přidáváním octu do napájecí vody.

Další možné užití nastává v případě, kdy samice přijde o mladé, ať již z důvodu jejich úhynu, podložení, nebo i odstavu do samostatného kotce. Vrba totiž zhoršuje kvalitu mléka a u většiny samic dokonce tvorbu mléka zastavuje. Tudíž se vyvarujeme případnému zánětu mléčné žlázy, který je právě při brzkém odstavu či úhynu mláďat velice aktuální. Zároveň nepodáváme králici žádné napájecí tekutiny, což ještě zastavení laktace umocní.

Krom výše uvedených výhod, které do chovu přináší, jsou samozřejmě větvičky, jejich kůra a listy plné vlákniny, která udržuje trávení v normálu – předložením tudíž nic nezkazíte! V obou případech však musíte dbát na to, aby větvičky byly co nejčistčí - netrhejte je tedy u silnic apod. Zároveň nesmí být napadeny mšicemi či jiným hmyzem. Také musím připomenout, že větvičky podáváme přibližně do jednoho centimetru průměru, silnější králíci neradi žerou. Listy na větvičkách necháme. Vrbu najdete zejména u rybníků a vodních toků.

Nehaňte pálivé kopřivy

Přírodní antibiotika. Tak někdo kopřivám po zásluze přezdívá. Opravdu obsahují řadu vitamínů a tělu prospěšných látek a člověk je v lidovém léčitelství užívá již od pradávna. Je známo, že kopřivy zastavují krvácení (možno podávat po kocení), výborně působí při střevních problémech, zácpě, nemocích žlučníku a jatek (při kokcidioze). Navíc kopřivy, ať už sušené či čerstvé, znatelně zvyšují laktaci, což je další důvod, proč zejména kojícím samicím do třetího týdne po okocení kopřivy zkrmovat. Nesmíme opomenout ani fakt, že kopřivy mají velký vliv na kvalitu srsti - předkládání v době línání či po ostříhání u angor není na škodu, ba naopak.

Zastávám názor (možná milný), že podávání kopřiv je jako prevence proti mnoha nemocem nejlepší řešení. Samozřejmě ušáky neuchrání proti moru, myxomatoze a dalším nemocem, ale jistě dokáže vyrovnat chyby v krmné technice a nemoci jimi způsobené. Pokud tedy máte možnost kopřivy někde naséci či je ušušit na zimu, neváhejte. Rostou v mezích, u lesa, okolo hnojniště. Zkrátka na těch nejúrodnějších místech, kde je mnoho živin, které potřebují!

A co další byliny - pelyněk, smetaník a další?

Byl by hřích zapomenout na takovou rostlinu, jako je pelyněk černobýl. Tato poměrně velká roslina roste na loukách, v mezích, apod. Její podobu si snadno zapamatujete, nedá se téměř s ničím splést. její účinky jsou velmi podobné jako u vrby, avšak troufám si říci, že silnější. Po několika hovorech s chovateli z okolí jsem pelyněk delší dobu zkoušel a mohu potvrdit, že kokcidioza se téměř neobjevila. A to šlo pouze o podávání kousků, nikoliv celých rostlin! Jak jsem psal, jeho účinky jsou poměrně silné, musí se proto podávat jen omezené množství. Já doporučuji přibližně 30 centimetrů dlouhý stonek.

Krom prevence proti kokcidioze má i své nevýhody, zejména pak možné předávkování a také zhořknutí mléka u kojících samic. Proto nedoporučuji předkládat pelyněk této kategorii králíků.

Všem dobře známá pampeliška, čili smetánka lékařská, nemá chybět jako jedno z prvních jarních krmiv. Často roste na zaplevelených trávnících, okolo cest či vysemeněná na záhonech. Králíci jí časně z jara nepohrdnou, stejně tak jako jejími kořeny, které obsahují cukr inulín (stejně jako topinambury).

Další bylinou je podběl obecný, který si laik může se smetánkou podle květu lehce splést, ovšem podběl není tak rozšířen. Jeho zkrmování má příznivé účinky na trávení a navíc zabraňuje nadýmání, proto se ho vyplatí mít vždy po ruce, pokud se dopustíme nějaké dietetické chyby.

V malých (!) dávkách můžeme též vyzkoušet vratič obecný, dříve hojně užívanou bylinu pro vypuzení vnitřních (střevních) parazitů a pro potraty, což platí i u zvířat - užíváme jej tedy jako prevenci proti kokcidioze či při odčervování. Z výše uvedeného důvodu nepředkládáme březím samicím. Pozor na možné předávkování, předkládejte jen minimální množství tzn. 15 cm dlouhý stonek s listy bez květu a plodů (ozkoušeno).

Zmínit ještě mohu jiné byliny, které můžeme v chovu vyzkoušet a třeba se i pozastavit nad jejich účinky. Jsou to např. jitrocel, který má antibiotické a protizánětlivé účinky, a dále bolševník, obecný (nikoliv velkolepý) který podporuje v menších dávkách (opět několik listů i se stonkem) laktaci.

Tak, i tuhle kapitolku máme za sebou. Doufám, že si z tohoto textu vemete co nejvíce a některé z výše uvedených bylin vyzkoušíte. Chci poděkovat lidem, kteří mi byli nápomocni radou a upozornili i na případné chyby v tomto textu.

Anketa

Krmíte pravidelně některé byliny uvedené ve článku?

všechny (16)
žádnou (5)

Celkový počet hlasů: 90

Fotogalerie