Sléz kučeravý

18.01.2016 23:36

Dovoluji si králíkářskou komunitu upozornit na zapomenutou rostlinu vhodnou ku krmení králíků za syrova. K semenům jsem přišel přes našeho (bohužel již zemřelého) souseda, který rostliny léta udržoval, aniž věděl jak se jmenuje. Někdo mu ji dal s tím, že je vhodná k léčení hemeroidů. Přes internet jsem našel její název i opis (vše jen v němčině). Kdysi se u nás pěstovala, potom upadla v zapomění.

Jednoroční rostlina až 2 m vysoká. Lodyha přímá, nepoléhavá. Listy dlanitě laločnaté, na okraji zvlněné, kudrnaté, hustě a jemně zoubkované. Květy vyrůstají v paždí listů, okvětní lístky světle růžové až bělavé, asi 7-10 mm dlouhé. Lodyhy jsou přímé, s krátkými postranními větvemi. Kvete od července do řína, mírně mrazuvzdorná. Výsev: IV. až VII., hlubší, nezaplevelené půdy. Sklizeň listů květen až prosinec. Po sběru listy postupně dorůstají na bočních výhonech. Je samovýsevná, ale ne invazivní. Netrpí chorobami, nenapadají je škůdci. Pochází z východní Asie. Dříve se hojně vyskytovala v našich zahradách, ale bohužel upadla do zapomění. V Číně, Egyptě, Německu, Švýcarsku i Rusku se pěstuje dodnes. Rostlinu je možné využít i jako biopalivo. Vhodná i jako krmivo pro hospodářská zířata. Výhodou je, že i když listy opakovaně sklízíme, neustále dorůstají a rostlina se větví. I mladé výhonky jsou jedlé, vhodné např do polévek. V literatuře uváděné léčivé vlastnosti: Používá se ve formě čaje k usnadnění vykašlávání při průduškových katarech a zánětech horních cest dýchacích, při dýchavičnosti, chrapotu. Při žaludečních a střevních katarech k úpravě peristaltiky, při zápalu sliznice žaludku, při žaludečních vředech, při zápalu měchýře. Při zánětech dutiny ústní používáme jako kloktadlo. Protizánětlivého působení byliny využíváme při léčbě koupelemi nebo obklady otevřených bercových vředů, při svrbivých alergiích, k hojení ran, nežitů a vředů a při zánětech žil, dále při zánětu spojivek, při vysušení slz, jako změkčující prostředeka uklidňující prostředek. Účinné látky: Slizové látky, silice, třísloviny. Způsob použití: Nejlépe čerstvé. Květy i listy se suší přirozeným teplem ve stínu, za dobrého přístupu vzduchu. Při sušení se trochu slizovitých látek ztrácí, ale i vysušená rostlina má dost léčivé síly. Sesýchací poměr je 5 : 1. Usušená droga se uchovává v papírových pytlích. 

Čaj: nejlépe za studena - macerát. 

Macerát: 2 lžičky drogy přelijeme dvěma šálky studené vody a necháme 10 hod. louhovat. Poté slijeme a po doušcích během dne pijeme. 

Nálev pro vnější použití: 2 polévkové lžíce drogy přelijeme 0,5 l vařící vody a necháme 10 min. louhovat.
Poté scedíme a nálev použijeme formou koupelí nebo obkladů. Na obklady můžeme využít i zbytky po přípravě čaje. Ty se v troše vody ohřejí, smíchají s ječmennou moukou, rozetřou na lněné plátno a přiloží.

Využití v kuchyni: do salátů, polévek (posekané listy i mladé výhonky), zeleninových jídel, jako špenát, do francouzských brambor, s těstovinami, plněné listy atd. I nezralá semena mohou být vařeny jako hrášek. Je to poměrně univerzální rostlina, listy a semena jsou jedlé za syrova i vařené. Králíkům listy chutnají. Dávám jim také syrové listy topinambur, ty mají jednu velkou výhodu - dají se zkrmovat i mokré, králíkům to neublíží.

Do fotogalerie dávám fotografie rostliny.
Chovu zdar!

Fotogalerie