Vybavení králičích kotců

19.06.2015 15:42

 Konečně se dostáváme k nezbytnému vybavení každého kotce a chovatelského zařízení jako takového. Jistě je každému jasné, že pouze s prázdným kotcem díru do světa neuděláme a musíme tudíž zainvestovat. Vy snad nemáte v obývacím pokoji televizi, válendu, stůl...

Krmítka a misky

Nejdůležitějšími potřebami jsou bez diskuse ty, kter é slouž í přímo králíkům. Jako první nemůžu uvést nic jiného než krmítka. Těch existuje na trhu celá řada. Nejjednodušší formou jsou kameninové misky (oválné i hranaté) nebo dvoumisky, do kterých králíkům při každém krmení předkládáme jádro či vodu (v případě dvoumisky obojí). Takové krmítko je velice levné, avšak krmivo bývá často znehodnocováno. Králík rád misky převrhává, šlape v nich, kálí do obsahu. To má za následek zhoršení hygieny a popř. i propuknutí nějaké choroby. Zvolíte-li tuto metodu, doporučuji s čistým svědomím spíše dvoumisky, které jsou logicky dvakrát težší a nejdou tak lehce převrhnout. Stane se, že dojde k vzájemnému znehodnocní obsahu v obou miskách, ale není to nic proti tomu, když králík převrhne celou misky s jádrem nebo vodu do hnízda s mladými!

Používají se i plechové zásobníky, které přiděláme na stěnu kotce nebo na jeho dvířka. Do zásobníku poté můžeme vhodným kategoriím králíků nasypat dostatek krmiva na několik dní dopředu. Praktické je to zejména při výkrmu ve větších kotcích, kde je více králíků a tím pádem i vyšší spotřeba jádra. Avšak nedoporučuji předkládat krmivo do zásoby, není-li to životně důležité. Králíci krmivo vyhrabávají a tak znehodnocují – někdy ani správná konstrukce (ohnuté hrany dovnitř, víko na zásobníku) krmítek tomuto neduhu nezabrání.

Napáječky

Neméně důležitou věcí, která nesmí v kotcích chybět, je napáječka. Pokud jsme zvolili v prvním případě dvoumisky, nemusíme o napáječkách přemýšlet. V opačném případě, kdy chceme mít vodu i jádro zvlášť, budeme muset vybírat z nespočtu hygieničtějších možností.

Velice účelové se zdají být tzv. vaničkové napáječky, kdy je ve dvířkách kotce umístěna vanička skrz na skrz. Vně kotce je na dvířkách připevněné konstrukci láhev (plastová, skleněná), která plní vaničku vodou, dojde-li k úbytku vody ve vaničce. Zkrátka – upije-li králík vodu, z láhve se opět doplní. Podobně fungují napáječky v chovu drůbeže. Neméně osvědčenou a oblíbenou variantou jsou niplové napáječky, do kterých se voda dolévá a králíci upíjí niplem.

Stejně známou variantou je hadičkový rozvod vody po celé králíkárně, kdy z centrálního barelu natáhneme hadičky po stěnách králíkárny do všech kotců, kde je přiděláme na připravený ventil – napáječku. Ta se zahákne do dvířek kotce a králík se může kdykoliv napít. Odpadají tak starosti s výměnou a doplňováním vody, s čistěním napáječek či misek. Chovatel však nemá přehled o tom, kolik králík vypil vody. Může tak přehlédnout zdravotní komplikace. Navíc hadičky nejsou vhodné do venkovního chovu, kdy v zimě zamrzají a praskají.

Samozřejmě nemusíme volit ani jediný z těchto postupů. Stačí zakoupit klasické kapátkové napáječky „s kuličkou“, které známe z chovu morčat. Existují i jiné varianty, avšak méně rozšířené.

Jesle

Co se krmení týče, zbývají pouze jesle, které slouží k ukládání dalšího nezbytného krmiva – píce. Založíme do nich seno či trávu (s tou opatrně, aby se nezapařila) namísto pokládání na zem, kde králík krmivo udupe, pokálí a znovu nežere. Ztráty, zejména kvalitního sena, jsou tak veliké. U nás v Česku naleznete jesle v drátěném, dřevěném a dokonce i v plastovém provedení. Nejčastější jsou právě drátěně v kombinaci s dřevěným víkem, které nesmí chybět, aby do jeslí ušák neskočit a neporadil si končetiny!

Umístění jeslí je dalším zákoutím. Stejně jako plechové zásobníky na jádro můžeme i jesle umístit do dvířek. Avšak nedoporučuji toto řešení – zbude méně místa pro průchod světla a výměnu vzduchu. Zajímavým konstrukčním řešením je varianta, kdy místo stěny mezi kotce umístíme dráty (jesle) pro oba sousední kotce dohromady. Píci tak můžeme vkládat bez přístupu ke králíkům, kteří konzumují každý z jedné strany. Úskalím je zejména v dnešní době plné nemocí vyšší riziko přenosu chorob.

Já osobně se nejvíce přikláním k jeslím s bočním plněním sena, které se plní z čelní strany (po otevření dvířek) a po zavření kotce se znepřístupní i tyto jesle. Umístění volíme takové, aby i mladé králíče dosáhlo na spodní hranu jeslí. Když se bude muset natahovat, vůbec nic se neděje - prospěje mu to!

Abych nezapomněl – všechny pomůcky, které jsme si nyní vyjmenovali, ať již krmítka, jesle či napáječky, mají stejný účel. Zabránit zbytečnému znehodnocení, plýtvání a nehygienickému předkládání krmiv. U mnoha neorganizovaných chovatelů je totiž ještě nyní vidět, že nenapájí, jádro sypou přímo na podlahu nebo v lepším případě dávkují do misek od másla či rezavých hrnců. A seno? Šup s nim na podlahu a ušáci hrabte se v něm dle libosti, což bohužel praktikuji i já.

Kotiště

Ale odbočme k optimističtějšímu tématu. Kotiště. Ptáte se, cože to vůbec je? Jedná se o budku, která se před blížícím se porodem vloží samici do kotce a ta uvnitř, kde je temno, teplo a hlavně klid, postaví hnízdo a porodí mláďata. Takovou koticí budku si může každý zručný kutil vyrobit sám. Stačí vhodný materiál (překližka, dřevotříska, prkýnka), ze kterého stlučeme kvádr o rozměrech 60 x 35 x 30 (dxšxv) - dle velikosti samice) s otevíratelným víkem a otvorem pro vstup samice. Po vložení do kotce nacpeme do kotiště drobnou slámu a seno a necháme samici, ať se zabydlí a hnízdo si sama připraví.

Výhodou kotiště je zmírnění stresu před porodem a během něco a také snížení ztrát mladých králíčat vychladnutím, kdy jsou vytažena z hnízda, nebo sama vylezou. Nebudu Vám nic nalhávat – kotiště má i své nevýhody, ale o tom až v jiném článku.

Co se dál hodí?

Nyní mi nezbývá již nic jiného, než Vás stručně seznámit s pomůckami, které se k chovu také hodí, avšak nejsou tak zásadní. První z nich je stolní váha, pomocí které kdykoliv zkontrolujeme hmotnostní přírůstky našich chovanců – jak při chovu na maso, kdy chceme vědět, kolik přibývají po tom či onom krmivu, tak i při vystavování, abychom nebyli penalizování za překročení hmotnosti. Váhu samozřejmě musíme někam postavit. Proto poblíž králíkárny umístíme manipulační stolek. Sem můžeme přenést králíka, v klidu ho prohlédnout a ohodnotit si ho před případnou výstavou. Povrch musí být hrubý, aby se králík neklouzal – v případě nestability je králík divoký a nejistý. Doufám, že nejste tak naivní a neříkáte si: „Všechno si budu pamatovat.“ Neexistuje! Po ruce mějte v každém případě zápisník, či karty každého jedince. Sem si zapisujte data připouštění, kocení, přírůstky, atd.

Asi nejužitečnější vymožeností je zavedení osvětlení k Vašemu chovu. Zabijete s ním dvě mouchy... Zaprvé můžete jít krmit i bez baterky v zubech v kteroukoliv hodinu (třeba po návratu z oslav z právě skončené výstavy) a zadruhé můžete provozovat, což platí hlavně u vnitřních králíkáren, zimní plemenitbu. Světlem prodloužíte králíkům světelný den, z čehož vyplývá, že jsou sexuálně aktivnější. Zajímavá výhoda, co říkáte?