Brojlerový králík-chov (převážně farmový chov)

11.02.2020

Intenzivní chov králíků se v Evropě začal rozvíjet v 60. až 70. letech 20. století na základě existujících drobnochovatelských systémů. Postupně byly drobnochovatelské prvky chovu nahrazovány tak, aby byla zabezpečena hygiena chovného prostředí (např. regulace mikroklimatu, automatické krmení a napájení, roštové podlahy apod.), vyrovnaná výživa (granulované kompletní krmné směsi), zvýšená reprodukce (inseminace) a efektivnější organizace práce (turnusový chov). Současně s tím byli šlechtěni králíci s anatomickými, fyziologickými a behaviorálními vlastnostmi pro intenzivní produkci jatečných králíků, která by měla být také celoročně vyrovnaná.

Tuto produkci by nebylo možné zajistit pouze plemeny středními (např. králík burgundský, novozélandský bílý, kalifornský, kuní nebo siamský velký aj.), příp. malými (např. činčila malá aj.). Proto se zejména při vyšších koncentracích chová a vykrmuje tzv. brojlerový králík. Většinou se jedná o zvířata, která jsou výsledkem zahraničních šlechtitelských programů využívajících heterózní efekt při křížení syntetických linií. Výchozí prarodičovské populace (linie) tohoto králíka byly vyšlechtěny právě z králíků středních plemen masného typu.

Brojlerový králík - Hycole (samec)
Brojlerový králík - Hycole (samec)

Šlechtění je zaměřeno především na:

  • znaky reprodukční (např. průměrný počet mláďat ve vrhu - narozených, odstavených, především však vykrmených)
  • produkční (např. výkrmnost a jatečná hodnota vykrmovaných a posléze vykrmených zvířat). U králíků, podobně jako u ostatních multiparních druhů hospodářských zvířat, existuje negativní vztah mezi reprodukčními a produkčními vlastnostmi.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že plodnost, její jednotlivé ukazatele, je téměř výhradně záležitostí mateřské populace, na výkrmnosti a jatečné hodnotě vykrmovaných jedinců se podílí dědičné založení všech výchozích rodičovských, případně prarodičovských (tedy i mateřských) populací rovným dílem. Otcovské populace se šlechtí především na intenzitu růstu, nízkou konverzi krmiva a jatečnou hodnotu, mateřské populace na optimální plodnost, péči o mláďata a mléčnost. U mateřské populace nelze však opomenout jednotlivé vlastnosti masné užitkovosti, v té se na výsledku finálního hybrida podílejí z jedné poloviny.

Brojlerový králík - Hycole (samice)
Brojlerový králík - Hycole (samice)

Klasickými kritérii selekce jsou pak:

  • velikost vrhu
  • rychlost růstu
  • individuální živá hmotnost
  • hmotnost celého vrhu v době odstavu.

Jako další kritéria selekce lze uvést dlouhověkost králic, homogenitu velikosti vrhu a individuální hmotnosti při narození nebo odstavu, jatečnou výtěžnost, resistenci ke specifickým chorobám, a např. adaptabilitu na klecovou technologii.

Chovatelé brojlerových králíků své chovy zakládají a udržují nákupem chovných zvířat z rodičovských, resp. prarodičovských populací od šlechtitelských firem, nebo z prověřených rozmnožovacích chovů. Není uplatňováno tzv. "novošlechtění" a rovněž by se neměli finální hybridi jednoho, či obou pohlaví využívat k dalšímu chovu, protože to má za následek výrazný pokles užitkovosti. Pro brojlerového králíka je charakteristický vyšší průměrný denní přírůstek živé hmotnosti, lepší konverze krmiva, rychlejší dosažení požadované porážkové hmotnosti a vyšší plodnost, mléčnost.

Při srovnání s tradičními čistokrevnými plemeny králíků zvyšuje produktivitu z pohledu celkového zisku farmy. Brojlerový králík se vyznačuje poměrně rychlým nástupem pohlavní dospělosti, samice lze poprvé připouštět ve věku cca 4-5 měsíců, samce pak na horní hranici tohoto rozmezí. Většina chovů brojlerových králíků vzhledem k vysoké koncentraci chovných zvířat s úspěchem využívá techniku umělé inseminace, a to i z důvodu např. turnusového odstavu. Průměrná březost bývá na farmách 80,2 %, počet vrhů na samici a rok se uvádí 6,98 ks, velikost vrhu při narození bývá 10,26 ks (všech narozených), z toho 9,63 ks živě narozených.

Kromě parametrů reprodukce jsou důležité parametry produkční. Během výkrmu králíků je průměrná spotřeba krmiva cca 150 g na den, přičemž průměrný denní přírůstek živé hmotnosti je mezi 45-50 g na den. Dle dostupných informací je např. ve Francii porážková hmotnost cca 2,4-2,5 kg (hmotnost jatečně opracovaného těla po vychlazení pak činí 1,4-1,5 kg), ve Španělsku či jižní Itálii preferují spotřebitelé nízkou porážkovou hmotnost 1,9-2,0 kg (hmotnost jatečně opracovaného těla po vychlazení 6 1,0-1,1 kg), v severní Itálii, Maďarsku či ČR je porážková hmotnost vyšší a pohybuje se okolo 2,7-2,8 kg (hmotnost jatečně opracovaného těla po vychlazení 1,6-1,8 kg). Jatečná výtěžnost se u brojlerových králíků pohybuje okolo 57,4 %.

Všechny populace brojlerových králíků, resp. prarodičovské linie brojlerových králíků chovaných v ČR pocházejí ze zahraničí (např. Francie, Španělsko, Německo aj.), kde jsou také šlechtěny a dovážejí se k nám již od r. 1990. Chovatelé je mohou znát pod různým firemním označením, např. Hyplus, Hyla, Hycole, Zika, Genia, Cunistar aj.

Brojlerový králík - Hyplus
Brojlerový králík - Hyplus

Zdroj: www.eagri.cz