Myxomatóza je virové onemocnění králíků. Původce je Leporipoxvirus, který způsobuje vysoce nakažlivé, cyklicky se opakující onemocnění v jehož průběhu se vytvářejí charakteristické uzlovité edémy (myxomy) v kůži a podkoží hlavy, zejména kolem přirozených tělních otvorů.

Leporipoxvirus patří mezi DNK viry, jeho velikost je 280 x 230 nm. Je odolný vůči dezinfekčním prostředkům, citlivý vůči éteru. Ve vysušeném infekčním materiálu (v králičích kožkách) může zůstat plně infekční až 10 měsíců.

Přirozeně vnímaví jsou domací i divocí králíci. Hlavní přenos onemocnění je bodavým hmyzem. Po mechanickém poškození kůže se virus dostává do krevního oběhu, kde se  množí. Období mezi vstupem nákazy do organismu a vypuknutím nemoci je 6 až 10 dní. Onemocnění se projevuje hubnutím, překrvením spojivek, výtokem z očí, zduřením víček, tvorbou uzlovitých změn v oblasti očí, ušních boltců, nozder, pohlavních orgánů. K úhynu dochází za 12 až 14 dní. Úmrtnost je vysoká. Léčba onemocnění neexistuje, proto je důležité dbát na prevenci.

Proti myxomatóze lze chov králíků chránit očkováním. Nejlépe je začít s očkováním v dubnu, květnu než začne invaze bodavým hmyzem. Vakcinují se králíci starší 10 týdnů. V oblastech s nepříznivou nákazovou situací je možné vakcinovat králíky od 4 týdnů s následnou revakcinací za 6 týdnů. Způsob očkování je intradermální (průpisem ucha vakcinační dvojjehlou) nebo subkutánní (aplikací jehlou pod kůži). Očkovat lze jen zdravé králíky bez horečnatého onemocnění. U očkovaných králíků se vytváří dočasná imunita, proto je potřeba každoročně chov přeočkovat proti myxomatóze.

Doplňující dotazy:

1) Je možné, že někteří králíci myxomatózu přežijí? Pokud ano, můžeme je nechat bez obav v chovu?

Ano, králici mohou onemocnění přežít, ale stávájí se pak rezervoárem nákazy. Není proto vhodné králiky v chovu po uzdravení ponechat.