Kocení - narození králíčků!

Už je to tady! Měsíc utekl jak voda, samice má již hnízdo postaveno a Vy netrpělivě čekáte, až to přijde. Ano, porod, neboli kocení, je pro začínajícího chovatele velkou neznámou, avšak každý ho netrpělivě vyhlíží a těší se, kolik že mladých v hnízdě bude. Já nebyl výjimkou...

Kocení probíhá většinou 32. den po připouštění, a to zpravidla během noci či časně zrána. Většinou tak porod na živo neuvidíte, stává se to jen někdy. Já si pamatuji kocení vůbec mé první samice, která se přes všechny králičí zvyklosti okotila během večerního krmení, ale jak říkám, stává se to jen zřídka. Samice si během porodu natrhá do hnízda, které si před porodem připravila, srst z oblasti mléčných struků a v rozmezí několika málo minut postupně ze svého těla vypuzuje jednotlivá mláďata. Ty olíže, zkontroluje a postupně vkládá do hnízda, které na závěr upraví. Celý porod netrvá většinou déle než 15 minut.

Těsně před kocením a během něho samici nevyrušujeme (případné "šmírování" by bylo nežádoucí) a podnikneme kroky, které byly již uvedeny v předešlých článcích (zatemnění kotce, zamezení pohybu jiných zvířat u kotce, atd.).

Mláďata se narodí neosrstěná, slepá, navíc velice náchylná k výkyvům teplot, tudíž první dny musí bezpodmínečně přečkat v hnízdě. Počet mláďat se velice liší a je individuální, co se týče plemen i jednotlivých samic. Většinou se rodí okolo 6-10 mladých u velkých a středních plemen, u malých 4-8 a u zakrslíků 1-4.

Nemějte strach hnízdo zkontrolovat!

Ráno, kdy jdeme krmit, musíme hnízdo zkontrolovat. Kontrola probíhá tak, že samici opatrně vyndáme z kotce, několikrát ji pohladíme, abychom dostali na ruku její pach a poté můžeme sáhnout do hnízda. Z něj vyřadíme všechna abnormální a zraněná mláďata, stávající spočítáme a nadpočetná (více než má samice struků) podložíme jiné samici nebo utratíme. Podkládání mláďat probíhá stejně jako kontrola, kdy vyndáme obě samice a ze silnějšího vrhu jich několik přendáme do slabšího tak, aby vrhy byly přibližně vyrovnané. Poté hnízda upravíme do původní podoby. Samice musíme do kotců vrátit až po několika hodinách kvůli pachu, při kontrole můžeme hned. Po navrácení samice sledujeme její chování - neděje-li se nic, máme vyhráno. Nejlépe samici oklameme předložením nějaké dobroty (mrkev, jetel), aby si hnízda po svém návratu nevšímala. Další kontrolu hnízda je nutné provést ještě alespoň jednou, a to nejlépe třetí až pátý den po kocení.

Nebezpečím, kterému se bráníme kontrolami, je hlavně rozklad mrtvých králíčat nebo částí samice vyloučených po porodu. Rozkládající se hmota by mohla ohrozit celý vrh a zamořit ho.

Takto vše probíhá v případě, že nenastanou žádné větší komplikace. Pokud nastanou, často to bývá pro mláďata konec. Může se stát, že samice pod vlivem stresu z porodu mláďata roztahá po hnízdě (neuloží je do hnízda) a ta vlivem chladu a vlhkosti zemřou. Když chovatel nezasáhne včas, nemají šanci. Také se stává, že stresovaná samice hnízdo po několika dnech rozdupe nebo se o mláďata přestane starat. Ta poté hynou hlady nebo vychladnou. Opět je nutné včas zasáhnout a mláďata podložit.

Důvodu proč se to stalo je několik. Buď jsme králici neposkytli řádné podmínky, samice je nemocná, nebo její špatné mateřské vlastnosti jsou vrozené. Jedná-li se o poslední dvě možnosti a opakují-li se tyto nešvary u některé samice více jak 2x, vyřadíme samici z chovu, aby nepřenášela tyto vlastnosti na potomstvo. Samozřejmě u prvniček, pro které je tato záležitost novou zkušeností se to stává často, proto i dva nezdary nic neznamenají.

Při úhynu všech mladých samici přestaneme napájet a krmit jádrem a nejdříve druhý den po porodu (popř. následující den po úhynu mláďat) samici opět připustíme a pokračujeme v plemenitbě.

Osobně si přeji, aby Vás poslední řádky vůbec nepotkali, ale stane se! Když ne, tak se můžete těšit z pěkných vrhů a rychle rostoucích mláďat.