Hygiena chovu

Králík sice není náročný na prostředí, ale jako u každého živočicha je prostor, v němž žije, jedním z nejdůležitějších faktorů pro jeho úspěšný rozvoj.

Základní zdravotní a hygienické předpoklady jsou:

- dostatek světla

- čerstvého vzduchu

- prostoru

- čisté suché prostředí.

V uzavřených prostorech jako jsou stáje nebo haly, je nutné hlídat teplotu, vlhkost a proudění vzduchu. Teplota vzduchu patří mezi základní činitele, které nutí králíka vynakládat živiny do produkce tepla nebo ochlazování těla místo aby živiny využil do produkce svaloviny, která je hlavním produktem při chovu králíků.

Naším cílem je tedy dosažení termoneutrální zóny. Zóny, při níž teplota okolí nenutí organismus ohřívat ani ochlazovat. Termoneutrální zóna se pohybuje mezi 15-21 °C. Při vysoké užitkovosti má králík velmi intenzivní metabolismus, při němž se vytváří metabolické teplo, které musí organismus odvádět z těla pryč.

Výdej tepla řídí králík především odpařováním vody z plic. U velkých plemen dochází k termoregulaci pomocí uší. Uši jsou hustě protkány vlásečnicemi, a tudíž zde dochází k ochlazování krve.

Při vysokých teplotách se snižuje příjem krmiva, a tudíž i užitkovost. Při nižší teplotě, než je 15 °C dochází ke štěpení jaterního a svalového glykogenu. Termoregulace u mláďat se vyvíjí až jedenáctý den. Do té doby nevylézají z hnízda.

Velkou roli v hygieně chovu hraje prašnost a mikrobiální vlastnosti ovzduší. Ve stájovém prostředí je prašnost a obsah bakterií ve vzduchu větší než ve venkovním prostředí. Prachu ve stáji se nedá vyhnout, protože hlavním zdrojem je prašná podestýlka a suché krmení.

Zvířata se v klecích hýbou, a tak víří prachové částice, které jsou ideálními nosiči mikrobů. Nejvíce náchylné jsou sliznice, které jsou neustále drážděny. Snižuje se odolnost očních spojivek a sliznice dýchacího traktu, tudíž se zde mohou uchycovat zárodky bakterií.