Nový typ viru moru králíků-RHDV2
Virus se šíří po Evropě velmi rychle, ve Francii byl poprvé zjištěn v roce 2010, následující rok v Itálii, v roce 2015 i v Německu. V České republice byl v roce 2016 zaznamenán výskyt viru RHDV1a a v červenci letošního roku také nový virus RHDV2.
U RHDV2 není věková rezistence
Má pozvolnější nástup a mírnější průběh než klasický mor, ale postihuje i malé králíky od zhruba 2 týdnů věku. "Do 2 měsíců věku na mor nikdy neuhynul králíček. Nový zmutovaný virus dokáže zahubit králíčka, který je ještě kojen, kdy předpokládáme nějaké mateřské protilátky," říká MVDr. Miloslav Martinec, zastupující předseda Ústřední odborné komise chovatelů králíků Českého svazu chovatelů. Podle něj klasický mor provází 100% úmrtnost králíků, u nového typu jsou průměrné ztráty 20%.
Příznaky onemocnění králíků morem
"Klasický mor se projeví naprosto neočekávanými náhlými úhyny králíků, často je tam krev u nosu, chovatel předem zpravidla nepozná vůbec nic," popisuje MVDr. Miloslav Martinec, "u toho nového moru chovatel na králíkovi vidí, že není v pořádku. Má zhoršené dýchání, přestává přijímat krmivo nebo se trochu jinak chová, je apatičtější, možná je špatná koordinace pohybů. Trvá to někdy až 5 dní."
Základní odlišnosti RHD2 od původního "klasického" moru RHD:
- delší inkubační doba 4 - 9 dní (klasický 2 - 3 dny),
- delší průběh onemocnění 5 - 7 dnů, často za zřetelných příznaků (neklid nebo naopak apatie, nechutenství, zhoršené dýchání) - původní hlavně velmi rychlý úhyn bez viditelných klinických příznaků,
- úhyn v průměru 20 % králíků (rozmezí ztrát ovšem může být velmi široké 5 - 70%), u klasického moru prakticky 80 - 100% nakažených králíků uhyne, nález na orgánech je velmi podobný u obou forem - poškození jater, krváceniny v plicích a dalších orgánech ztráty i u králíčat ve věku 15 až 30 dnů věku, zatímco u klasického moru jsou mláďata rezistentní nejméně do šesti týdnů (někteří odborníci uvádějí, že v tomto raném věku proběhne onemocnění morem bez příznaků a vytvoří se imunita).
Šíření nemoci
Virus moru králíků je silně nakažlivý. Nemocný králík vylučuje virus ve všech sekretech a exkretech, včetně moči a výkalů. Mor králíků se snadno šíří přímým kontaktem mezi zvířaty, virus dokáže vstoupit do organismu králíka přes nosní sliznici nebo spojivku.
Značná odolnost v prostředí znamená, že mor se bez problémů šíří nepřímo, krmivem, vodou, stelivem a pomůckami.
Virus moru králíků přímo šíří bodavý hmyz. Všichni ostatní živočichové mohou sloužit jako mechaničtí vektoři. Mouchy, které přišly do styku s infekčním materiálem - výkaly či mrtvými králíky - šíří virus mechanicky na svém těle i ve svém trávicím traktu, pro další králíky je infekční všechno, na čem takové moucha seděla či na co kálela.
Kromě hmyzu jsou důležitým mechanickým vektorem masožravci. Pozřou-li infekční materiál, virus projde beze změny jejich trávicím traktem a živý se vylučuje ve výkalech.
Mechanickým roznašečem nákazy je také člověk. Jsou případy domácích králíků žijících pouze v bytě, kteří přesto onemocněli morem. Dovoz mraženého masa a kožek dovoluje viru šíření i na velmi dlouhé vzdálenosti.
Jak léčit mor králíků
Mor králíků nelze léčit.
Prevence moru králíků
Vzhledem k silné nakažlivosti moru je jediným funkčním preventivním opatřením vakcinace králíků.
Pozor při zpracovávání králičího masa
Jednou z vlastností RHDV i RHDV2 je velká odolnost, přežijí i opakované zmrazení masa. Důležité je tudíž zbytky (kosti a odřezky), zlikvidovat tak, aby se k nim nedostal hmyz, který by mohl virus zanést do králíkárny.