Rýma u králíka

Jedná se o polybakteriální onemocnění horních cest dýchacích. Jako původci jsou nejčastěji nalézány bakterie Pasteurella multocida, Bordetella bronchiseptica, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Haemophilus sp. a další. Není vyloučena ani prvotní virová infekce, někteří autoři dokonce uvádějí podíl jednoho či více virů.

Onemocnění se šíří vzduchem vyfrknutými částečkami hlenu, potravou nebo vodou. Může se přenést také na oděvu, na rukách, na kleci či nákupem nových jedinců (tzv. bacilonosičů či dokonce přímo nemocných jedinců). Nedostatečná hygiena, výživa (nedostatek vitamínů), transport či nepříznivé počasí (průvan) zvyšuje vnímavost k tomuto onemocnění.

Inkubační doba je 3-5 i více dnů. Klinické příznaky i průběh onemocnění se odrážejí od složení patogenů (původců onemocnění) u konkrétních jedinců. Průběh může být akutní, zahrnující slyšitelné chropy, přičemž úhyn nastává i do 2 dnů bez příznaků rýmy. Mezi projevy subakutního onemocnění patří zvýšená teplota, kýchání, výtok z nosu (od vodnatého až po hlenohnisavý a zapáchající), ztrátu chuti, malátnost, přidružený zánět spojivek a ztížený dech. Ze subakutního se po určité době může vyvinout chronická forma projevující se již jen zasychajícím výpotkem nosní sliznice, postupným hubnutím se zachovalou chutí ke krmivu. 

Dále se vyskytuje tzv. latentní forma, při níž králík nemá žádné nebo jen mizivé klinické příznaky, přesto zůstává významným zdrojem infekce. Jako komplikace se mohou vyskytnout podkožní abscesy, výtok z očí, zánět plic, snížený příjem krmiva, hubnutí až úhyn. Nejčastěji přicházejí majitelé k veterináři s tím, že králíčkovi teče z nosu, těžce dýchá, je smutný, posedává v koutě, kýchá či kašle. Většinou v této fázi králíci stále přijímají potravu. Není však radno tyto příznaky podceňovat a raději vždy včas navštívit veterináře specialistu na drobné savce.

Diagnostika se opírá o důkladnou anamnézu, klinické vyšetření a bakteriologické vyšetření stěru z nosní dutiny.

Terapie zahrnuje především odstranění nepříznivých podmínek, izolaci králíků s klinickými příznaky onemocnění, nasazení antibiotik, které však může přinést jen dočasné zlepšení. Ve velkochovech se podávají krmné premixy či směsi s přídavkem antibiotik. Doporučuje se dezinfekce příbytků 2,5% louhem, vystříkat klece 3% chloraminem a následné vybílení 10% vápenným mlékem. V chovech, kde je onemocnění rozšířené, je možná i vakcinace autogenní vakcínou obsahující bakteriální druhy vyskytující se v daném konkrétním chovu. Vakcinaci musí předcházet důkladné bakteriologické vyšetření a kultivace všech původců. Vakcinují se březí samice a mláďata v době odstavu.

Preventivní opatření zahrnuje dodržování hygienických požadavků, vyváženou stravu, dostatek vitamínů (A,C,E) a v neposlední řadě karanténu minimálně 14 dní po návratu z výstav či po nákupu nových přírůstků. Vyskytla-li se choroba v chovu, doporučuje se obsadit klece minimálně 3 týdny po důkladné dezinfekci.

Dále také bylinky proti rýmě od výrobce Grünhopper jsou pro všechny králíky vynikající pochoutkou – tato krmná směs pro domácí hlodavce obsahuje rostliny, usušené tím nejvhodnějším způsobem, aby zůstaly zelené a lehce křupavé; ale hlavně uvedené byliny přinášejí prospěch a úlevu králíčkům při příznacích rýmy a stejně tak při zažívacích obtížích - odkaz na bylinky proti rýmě zde.

Králíci, ač výjimečně, mohou trpět i rýmou způsobenou alergií, kterou mohou vyvolat např. páry z čistících prostředků, prach či dokonce seno.

Bylinky proti rýmě jsou pro všechny králíky a další drobné hlodavce vynikající pochoutkou – tato krmná směs pro domácí hlodavce obsahuje rostliny, usušené tím nejvhodnějším způsobem, aby zůstaly zelené a lehce křupavé; ale hlavně uvedené byliny přinášejí prospěch a úlevu králíčkům při příznacích rýmy a stejně tak při zažívacích obtížích.<br>

autor MVDr. Martina Kolářová