Volný chov králíků

Ráda bych se s Vámi podělila o zážitky z volného chovu králíka domácího.

Již 4 rokem chovám králíky, kteří bydlí v králíkárně, ale zároveň mají volný pohyb po venkovní přírodě.

Jelikož maso u nás téměř nejíme, nicméně syn má maso velmi rád, přemýšlela jsem jak tuto situaci vyřešit. Postavila jsem si ve voliéře u slepic králíkárnu. Při uvažování co a jak, naplánovala jsem mezi patry po bocích žebříčky s možností uzávěry daného patra a přepažení patra uprostřed. Samička má na patře porodní budku, do které vždy rodí vrh mladých králíků.

Podmínky pro volný chov

Voliéra stojí na kraji městského lesíka v blízkosti lesů ŠLP Křtiny, kde lišky doopravdy dávají dobrou noc a i dobré ráno.

Lokalita a podmínky jsou velmi důležité. Voliéru mám umístěnou na kraji městského lesíka v intravilánu obce a z druhé strany je obklopena zahrádkami. Ve svém chovu mám jednu samici a jednoho samce + mladé. Zátěž na okolní přírodu je minimální. Sousedské vztahy máme dobré a paní sousedka zahrádkářka se vždy těší, jak ji při okopávání zahrádky bude pozorovat samička.

Výběr plemene pro volný chov

Výběr plemene je poměrně důležitý. Existují klidnější plemena, ale i plemena velmi divoká. Z vrhu je dobré si vybrat jedince klidnější povahy. Zkušený chovatel takového králíka pozná.

Volný chov - moje zkušenosti

Samička Zlatuška má stejnou volnost jako slepice, jak se jim otevře voliéra, mají všichni volný pohyb.

Zpočátku měla samička jen volný pohyb po králíkárně a voliéře a každý den jsem si ji hladila a mluvila na ni. Po zapuštění obvykle začínají samice intenzivně norovat, lze dle toho indikovat březost. Voliéru mám zabezpečenou proti podhrabání a na rovné ploše se králíkům příliš dobře nenoruje. V momentě kdy samička vrhne mladé do připravené porodní budky v králíkárně, je možno ji nechat absolutní volnost, jelikož se vždy vrací v podvečer na kojení. Králíkárnu jsem si navrhla tak, aby co nejvíce imitovala prostředí nor. Úzké průchody, možnost schovat se, vše co jim dodává pocit bezpečí. Samice proto ráda vrhne mladé do připravené porodní budky. I když samice není doma, začnu na ni volat a ona po chvilce sama přijde nebo ji najdu v blízkosti voliéry a sama pochopí, že je čas jít domů.

Volný pohyb mláďat

V zimě se mláďata rádi vracejí domů, mají v králíkárně vodu a krmení. Nemají důvod, aby zůstávali přes noc venku, ale může se stát, že se nějaký opozdilec nevrátí.

Dokud jsou králíci kojení, vrací se domů. V tuto chvíli mám 2 a půl měsíční mláďata a večer jsou spořádaně všichni doma a jejich maminka se nachází v blízkém okolí.

Jakmile přestanou být kojeni a tráva zazelená, moc se jim domů nechce a rádi zůstávají venku.

V tento moment je dobré přestávat králíky pouštět a do zbytku doby výkrmu již zůstávají v králíkárně.

Volný pohyb samce

Ze samcem je to složitější. V období březosti samice je nechávám pohromadě ve voliéře. Pokud samce vypustím ven, domů se nevrací, ale najdu ho u sousedu, kteří chovají též králíky. Rád zůstává ležet před oploceným výběhem pro slepice a králíky a kochá se samicemi.

Vzhledem k jeho tělesné konstituci přijdu k němu a vezmu ho do náruče a odnesu. Není rychlý a je to flegmatik (kříženec francouzského berana). Samce tedy pouštím jen občas s tím že vím kde si ho vyzvednout a v tento den nepouštím samičku.

Možné dotazy

Samec nemůže být se samicí přes noc v kotci, mohla by ho vykousat.... Tento problém neznám. Nejsou spolu na velmi malém prostoru, kde samice nemá uniku, a tudíž nemá chuť samce připravit o mužství.

Samec nemůže být s mláďaty a samicí, mladé může zabít. Toto neznám maximálně se stane, že samice za dalších 30 dní bude mít další vrh, zde je problém brzkého vyčerpání samice. Ale příroda není hloupá a samička nemá 8 mládať ale už jen 4. I kdy občas to snižování počtu ve vrhu chvíli trvá.

Ano, problém častých vrhů jsem řešila, že děti zapomínali zavřít dvířka, nicméně samice první početní vrhy ustála a posléze začala snižovat množství mláďat ve vrhu. To že to ustála, dávám za vděk právě volnému pohybu a pestré skladbě bylin. Při častých vrzích jsou mláďata po měsíci matkou odstavena a nemají dovyvinutý mikrobiom ve střevě. Dochází pak ke zbytečným úhynům. Na toto je třeba si velmi dávat pozor. Rádi chodí ke slepicím na žrádlo a v 1 měsíci rozhodně nejsou zralé na to, aby to bez kojení strávili.

Králíci jsou velmi citliví na vlhkost. Moje zkušenost je taková. Že minulá samička mi zemřela ve 4 letech na králičí rýmu, ano běhala ve sněhu a prochladla. Předcházel tomu ale pro ni velmi náročný týden, protože jsem byla nemocná a v péči o zvěř mě zastoupil manžel, nechal ji zavřenou několik dní bez možnosti se napít a hejnem mladých a suchou stravou. Nedivím se tedy, že pak onemocněla.

Předešlá léta běhala v dešti sněhu, vracela se domu mokrá a nikdy neměla sebemenší problém. Z toho mi vyplývá, že králík v dobré kondici snese sníh i déšť...

Myxomatóza. V okolí všichni králíci onemocněli a zemřeli, a to i očkovaní.

Králíky neočkuju, a přesto jsem nemoc nezaznamenala.

Těsně před propuknutím myxomatózy, jsem dala chovateli mládě od mé samičky, Toto mládě přežilo myxomatózu jediný králík bez příznaků.

Možná za to může dobrá genetika, možná za to může kombinace několika vlivů. Pestré stravy, možnost hojného výběru bylin, které pomohly imunitu udržet na velmi dobré úrovni.

Volný chov patří asi k náročnějším chovům, ale ta radost v očích zvířat, když mají volný pohyb mi za to stojí. Ano občas dojde ke ztrátám, ale to je život. Sousedka, která je v těsném sousedství lesa, kde lišky dávají nejen dobré ráno a dobrou noc, ale i dobré poledne se rozhodla situaci vyřešit velikou voliérou, ve které má jak slepice, tak i králíky. Má tří samice z různých chovů a zjistila, že samce nepotřebuje. Stačilo na začátku oprskat samice a vždy se najde nějaký samec, kterého nestihla zavčas odchytnout a najednou se v zemi vyklube dírka, ze které vyběhnou další mláďata. Sousedka má k voliéře ještě králíkárnu kam odděluje samce. Ano, nemá přehled kde a kolik má mladých. Nemá genetickou čistotu, ale vzhledem k tomu, že má králíky na výkrm, tak je tento systém postačující a dopřeje králíkům přirozené chování v jejich prostředí.

Slyšela jsem ještě o jiných volných chovech, kde majitel když chce k obědu králíka, vyleze na balkon s flintou a nějakého trefí. Nebo jeden můj známý chová dravce a chodí s nimi lovit králíky do vinohradů...

Chovám králíky v prostředí, kde dlouhodobě predátor nenechá přežít v přírodě králíka, tak u mě množství jedné samičky, která má svůj omezený vrh v králíkárně, se nebojím zamoření králíků v okolí. Je ale třeba mít na paměti že chovná samice se dá ochočit, ale mladí ochočení nejsou a pochytat je ve volné přírodě lze, ale chce to fištrón a čas. (Hlavně se nesmí honit).

Autorka: Martina Dittrichová